Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsem potkal Bohyni

Začalo to tak nevinně. Pod jedním ze svých článků jsem od ní našel komentář, na který se nedalo nezareagovat. A ona byla ještě pořád on-line a odepsala. Tak jsem jí poslal rovnou email.  A znovu přišla odpověď. Taky bloggerka, pouze ne na idnesu, ale na konkurenčním serveru. Poslala mi odkaz a já se začetl do jejích článků.

Měla svěží styl psaní - veselý, pozitivní a zábavný. Avšak nikoho nešetřila, zejména muže ne. Ale četlo se to samo a docela jsem se i zasmál. Probíral jsem jeden článek za druhým, hltal její řádky a pomalu ve mně začínala narůstat touha poznat tuhle ženskou trochu blíže. Požádal jsem ji o fotku a ona mi ji poslala - aby prý nebyla naše diskuze tak anonymní.  S napětím jsem čekal, až se fotka stáhne z emailu. Pak jsem ji rozkliknul a rázem jsem koukal do nádherných hnědých očí. Ani sto přídavných jmen by mi nestačilo, abych vykreslil jejich krásu. Nejsilněji na mě však zapůsobilo, že ty její oči byly hodné. Vyřazovala z nich jakási pozitivní dobrota, která se vůbec neslučovala s břitkostí jejích textů, kdy občas balancovala na hraně feminismu, že ji někteří diskutující křižovali jako namyšlenou paní dokonalou.

Ale ty její oči, ty odkrývaly něco mnohem hlubšího, než jen dámičku s nosem nahoru a se syndromem neuspokojitelnosti a neukojitelnosti. V jejím jasném pohledu, dokresleném jemným úsměvem, bylo cosi klidného a přívětivého, co lákalo, abych se na ten obličej díval znovu a znovu. Jako bych doufal, že objevím její skryté druhé já - možná citlivou duši romantičky, obalenou neprůstřelnou slupkou jejího sebevědomí, kterou si jen pomáhala udržovat odstup. Rázná a cílevědomá,  přesto však hledající a plná očekávání, tajných tužeb a nároku, že i ona má právo na upřímné objetí a lásku.

A tak jsem sehnal lístky na operu a pozval ji. Šance jedna ku stu, že půjde? Nebo ještě menší? Kdo by šel na rande skoro naslepo s chlápkem v oranžových brýlích? Ale ona pozvání přijala! A já začal počítat dny do našeho setkání.

Ani v jejich esemeskách, kdy jsme si domlouvali zvláštní znamení, abychom se vůbec poznali, jsme nenašel stopu po aroganci nebo nějaké namyšlenosti.  Prostě normální ženská, která ví, co chce, a na kterou je proto spoleh, že přijde včas a nebude skuhrat, že jí tlačí lodičky, nebo že se zrovna ten večer ochladilo a ona si vzala jen lehkou šálu přes šaty na ramínkách.

A rázem jsem se vrátil nejmíň o dekádu nazpět, když jsem stál před zrcadlem a studoval se a proklínal každou drobnou nedokonalost své osoby, umocněnou touhou udělat co nejlepší dojem. Sám jsem se nad tím pousmál - nad tou svou skoro chlapeckou nervozitou z nějakého rande nerande, kdy beru skoro úplně cizí ženskou do divadla. Tak jsem si nalil panáka slivovice – na kuráž, ať tam pak nestojím jak tvrdé Y, neschopen kloudné věty. Klidně to přiznám – byl jsem nervózní, ale užíval jsem si to. A pak jsem kráčel ke stolku pod slunečníkem, kde seděla se sklenkou vína, a poprvé kouknul do těch jejích očí na živo… a byl jsem rád za toho panáka, co se mi rozléval tělem.

Ale už po první vzájemné výměně úsměvů jsem věděl, že s touhle ženskou to půjde. Že naše energie nehrají proti sobě. Právě naopak, že se spojují už od samého prvopočátku a snaží se nás - ty dvě dospělé figury, tak trochu inhibované počátečními rozpaky, vtáhnout do smělé konverzace. Jako bych ji znal už léta. Kamarádku z dětství, spolužačku ze střední, sousedku z vedlejšího vchodu. Nebo persónu z některého z minulých životů?  Je to jedno; potkali jsme se a bylo to velmi příjemné.

Zpěváci mohli mít zlato v hrdle a muzikanti mohli vyšperkovávat Mozarta do poslední noty, ale stejně jim to bylo pramálo platné. Mé myšlenky patřily jen jí. Občas jsem se obrátil a v šeru lóže uviděl její krásný obličej – tak trochu strnulý zaujetím, přesto pořád klidný a přívětivý. V jejích kouzelných očích se leskly divadelní reflektory a v tom bledém světle vypadala jako socha antické bohyně.

Pak jsme brouzdali noční Prahou a ona jen tak, mezi řečí, prohodila, že si mě v mobilu uložila jako Honza 2. A kdo byl ten první? No přece její přítel! Ale abych jí nekřivdil, zmínila se o něm už ve svých emailech. Že se potkali teprve nedávno a jen tak se oťukávají. Takže se mnou to vlastně nebylo ani rande. Věděl jsem to už od začátku a rozhodně nedoufal, že ji vyrvu ze spárů Honzy 1 (který bude rozhodnopádně mnohem větší trouba, než jsem já, a takovou antickou bohyni si tudíž nezaslouží!!!:-)).

Jen jsem prostě cítil, že jsme se měli potkat - dva absolutní cizinci v obrovském světě, kteří nemají společného nic, ale stejně tak by mohli mít společné úplně všechno.

A tento blog věnuji právě jí – Bohyni jednoho dubnového večera, kdy jsem cítil, že na světě vůbec nejsem sám.


blogger #1195 © jan boettinger

Autor: Jan Boettinger | sobota 18.4.2009 10:08 | karma článku: 22,46 | přečteno: 1747x
  • Další články autora

Jan Boettinger

Big fat Greek divorce

Už je to přes deset let, co se slavila velká tlustá řecká svatba. Chlupatý jižan s charismatickým nosem se tehdy chytře vženil do bohaté rodiny platící eurem. Rodinka včele s francouzským tchánem a německou tchýní byla ale pěkně naivní, když se nechala obalamutit zfalšovaným výpisem z banky a báchorkami, jaký že je ten Řek dříč a jak moc že vydělává.

29.2.2012 v 9:00 | Karma: 18,01 | Přečteno: 864x | Diskuse| Politika

Jan Boettinger

Potřebujeme novou válku pro Pandury!

Je zajímavé zjistit, že jsme za Pandury zaplatili trojnásobek, co Portugalci. Ale ještě zajímavější je zjistit, že jsme Pandury nakoupili do války v Afghánistánu, abychom se teď z médií dozvěděli, že pro tamní podmínky nejsou vůbec použitelné. Z Kosova se naopak pomalu stahujeme a další vhodnou válku zatím nemáme. Necháme tedy obrněnce za 14,4 miliard korun zrezivět na skládce?

2.3.2010 v 8:44 | Karma: 27,75 | Přečteno: 2523x | Diskuse| Politika

Jan Boettinger

Odboráři loutkáři

Zdá se, že se v tomto státě někdo úplně zbláznil. Nejenže nám stále hrozí stávka ve čtvrtek, ale jestli poslanci nebudou hlasovat podle představ odborářů, přijdou další a další stávky!

2.3.2010 v 7:11 | Karma: 29,75 | Přečteno: 1891x | Diskuse| Společnost

Jan Boettinger

Řekněte mi jediný důvod, proč by nezaměstnaní nemohli uklízet psí e

Tak se nám rozhořel dialog mezi rozhořčeným lidem a radnicemi Prahy o tom, kdy se odklidí exkrementy psů vystupující na světlo Boží v tajícím sněhu. Velebnosti, to je hnus, stěžuje si řadový občan a slalomuje přitom mezi polorozloženými výkaly. Volá, píše, apeluje za změnu na svých domovských radnicích. Odtamtud ale přichází rezolutní ne.

27.2.2010 v 16:53 | Karma: 43,63 | Přečteno: 7838x | Diskuse| Společnost

Jan Boettinger

Příliš drahá ajznboňácká réžíjka

Naše metropole a řada dalších velkým měst Česka jen o vlásek unikla totálnímu kolapsu běžného života v pondělí ráno. Ten hrozil ne kvůli tsunami, zemětřesení, prasečí či ptačí chřipce, ale kvůli škůdci jménem odborář. Hrozba kolapsu není ale odvrácena natrvalo, odboráři vyhrožují i nadále.

27.2.2010 v 9:15 | Karma: 32,81 | Přečteno: 2279x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Do konce měsíce výrazně zúžíme tým, slíbil Bartoš po volebním debaklu Pirátů

15. června 2024  14:30,  aktualizováno  22:39

Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce....

Je fajn se o míru bavit, ale shodu na summitu o Ukrajině Pavel neočekává

15. června 2024  13:36,  aktualizováno  21:46

Švýcarský summit o Ukrajině je podle prezidenta Petra Pavla první možností, jak se na široké...

Jednejme s Ruskem, zaznělo na summitu o Ukrajině. USA hlásí další finanční pomoc

15. června 2024  8:47,  aktualizováno  21:07

Sledujeme online Zástupci desítek zemí světa se v sobotu sešli v luxusním resortu nad Lucernským jezerem ve...

Francouzi demonstrují proti krajní pravici, která může vyhrát předčasné volby

15. června 2024  18:17,  aktualizováno  20:17

Statisíce Francouzů v sobotu vyšly do ulic, aby vyjádřily odpor vůči krajní pravici, která by se po...

Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama

Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...

  • Počet článků 132
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3238x
Jsem blogger číslo 1195. Muž po třicítce. Občan této republiky. Původem z Moravy, teď pražská naplavenina. Daňový poplatník. Zakladatel Politicky nekorektní strany.