Mé město ztracené

nemám vůbec dobrý týden v zádech, tak pokud to máte stejně, trocha temnosti a smutku vám možná padne do noty

Vyhaslou potemnělou ulicí jdu  

oči pláčem vyschly docela

voda neteče už, kanálky jen pálí

slova přišla o významy

moje vlastní město nepoznávám

ruka cizí na mém rameni

marné, marné někdy hledat naději

jsem hrnek beze dna

láhev bez víčka

papír bez tužky

sirka bez krabičky

cizinec ve svém vlastním bytě

mimo místo

mimo čas

pod postelí uložená mezi zapadlými kapesníky

jen prázdný odraz bývalého já

nemůžu nic dát

jen zírat na měsíc a doufat

že někdo pošle zpátky

co si plnými hrstmi tak rád bral

chci vzbudit z toho snu

a zase zářit nadějí

stát vprostřed pole na kopci, znát směr

všechno rozbít, zničit a pak složit dobře, líp

mám dost planých představ, tužeb

jen v ruce držet příběhu ten správný cíp

------------------------------------------------------------------------

A pro lepší atmosféru jiný smutný text, o jiném městě od SB