Mírně se mi zauzloval mozek.

Stejně jako v češtině je znalosti psaní y a i k ničemu, pokud člověk neumí porozumět psanému textu a srozumitelně vyjádřit myšlenku, tak i v matematice je znalost řešení rovnic o více neznámých k ničemu, pokud člověk neumí reálnou situaci nebo slovní zadaní přepsat do té matematické rovnice, kterou umí vyřešit. A tato schopnost je pro tyto příklady to nejdůležitější.

Mně se líbí, jak té paní (autorce) přijde "nejasné zadání druhého příkladu". Jestli jako "všechny sousedící" nebo jen ty "nejblíže sousedící" - navíc píše "strany" - nikoli pole...

Mně zase přijde trochu "nejasné", jak by mohly být myšleny "všechny sousedící" a co by vlastně to jako mělo znamenat...(resp. jaký je rozdíl mezi všemi a jen nejblíže sousedícími polemi). Spíš je potřeba položit si otázku "s čím sousedící"... ze zadání se to lze domyslet.

Mně ten druhý příklad přijde úplně JASNĚ zadaný. Pravda, jsem matematik.

Chápu, že to nedá "průměrný" páťák, a dokonce ani průměrný dospělý občan.

Ale jak zde mnohokrát zaznělo - od toho je to olympiáda.

Určitě se najdou páťáci (byť třeba ne v každé třídě), co to spočítají. Stačí se podívat na výsledky (vítěze) minulých ročníků a na to, jak se s podobnými příklady popasovali.

Chybou maximálně může být, pokud to někde paní učitelka po někom vyžaduje spočítat - třeba v duchu: "Aničko, tobě přece matematika jde, tak to zkus."

Jenže holt Anička je dobrá počtářka (jednou třeba půjde na ekonomku a ne na matfyz), proto má v páté třídě z matiky jedničky, jenže jaksi u olympiády ani nepochopí zadání. (Anebo třeba i jednou půjde na matfyz, tj. nadání tohoto druhu má, ale v páté třídě ještě jaksi "to u ní nezačalo" - i to občas může být, i když většinou myslím se už kolem té páté třídy tohle projeví.)

Je potřeba nevidět problém v tom, že někdo (resp. dokonce většina žáků ve třídě, v některých třídách třeba všichni žáci) na takovéto úlohy nemá.

Zkrátka matematická olympiáda by měla vždy být jen nabídka - kdo to chce zkusit, může. A NIKOLI povinný domácí úkol (dokonce ani pro "talentované" žáky v matematice - viz výše popsaná fiktivní Anička).

Za mně byly podobné a měl jsem je rád (a byl v nich úspěšný). Toto je opravdová matematika, ne zbytečné počty. Co si pamatuji na vysoké (mám BC. v Počítačové matematice) o moc těžší počty nebylo třeba, ale algebra, úvahy a hlavně představivost byla třeba ještě větší.

PS: Není těch kružnic náhodou 8? (Z každého vrcholu se dají vést dvě, jedna procházející jedním a jedna dvěmi vrcholy).

Bingo - že má paní bloggerka navíc ve výsledcích chybu, je opravdu výstižné...

Příklady domácího kola bývají náročnější než třeba příklady školního kola, protože tu žák má neomezeně času, může si dohledat návodné úlohy, případně něco i zkonzultovat a něco se při tom i naučí. Matně vzpomínám, že příklady domácího kola kategorie Z5 či Z6 jsem řešil 1-2 hodiny každý, některé příklady středoškolské olympiády i 10-20 hodin, když jsem řešil příklady pro třeťáky a čtvrťáky v prváku. To, že žák řešení rozumí, se testuje ve školním kole, kam se dávají velmi obdobné úlohy, jako do domácího kola, a vlastní soutěžení je vlastně až v krajském kole, kam se dávají příklady obtížnosti domácího kola, ale s omezeným časem. U středoškolské olympiády pak je ještě celostátní kolo a pak Mezinárodní matematická olympiáda. Skutečnost, že žák nevyřeší nějakou úlohu domácího kola, vůbec neznamená nic negativního, ostatně stačívalo k postupu vyřešit 4 úlohy ze 6. A samozřejmě se stane, že úlohy nesednou, snad v Z7 jsem nebyl ani úspěśný řešitel krajského kola, či jsem chybně vyřešil úlohu domácího kola Z6, přestože jsem pak byl na střední na dvou mezinárodních matematických olympiádách. Matematická olympiáda měla vždy příklady vyšší náročnosti a vyžadovala nerutinní způsob řešení, a proto je zcela normální, že už u příklady kategorie Z5 nevyřeší ani někteří dospěláci, hodně to souvisí i s různými IQ úlohami apod. Pokud žák talent má, tak ho obtížnější úlohy mohou naopak více motivovat, protože by bylo poněkud zbytečné, aby si s úlohami poradil během pár minut, podobně jako zvládá úlohy z hodin matematiky apod. O tom je olympiáda především, naučit se o úlohách přemýšlet, hledat způsoby, jak úlohy vyřešit, následně je zkusit tímto způsobem vyřešit a konečně se naučit řešení formulovat a zapsat co nejjasněji a přitom nejpřesněji. Ale je třeba tomu dát čas a nesnažit se všechny úlohy vyřešit během jednoho dne, to se jednak spíše nepodaří a jednak žákovi úlohy a postupy splynou a v hlavě mu vznikne zmatek.

No je to složité, ale o tom je olympiáda, ne? Kdyby to spočítal průměrný páťák, tak by ta soutěž ztrácela smysl. Olympijský slalom taky dá desetina promile populace, proč by to v tomto případě mělo být jinak?

Tak ještě něco pro prvňáčky-olympioniky:

Kolik Popelek je třeba k rozlousknutí všech předložených oříšků?

(řešení: dvě)

"Jakých Popelek, kolik oříšků, proč louskat? Pane učiteli, já to nechápu!"

Bravo, cenná lekce pro děti i rodiče na téma "matematika nejsou počty":) A taky o tom, jak matematika tříbí a formuje lidskou mysl, nejen že umožní člověku přepočítat drobné v obchodě. Za všemi úlohami stojí celkem jednoduchý výpočet (pravda, něco bych z lenosti řešil metodou pokus/omyl), takže právě ta cesta od krkolomného zadání k jednoduché rovnici je cenná - a nejen pro dítě Ale uznávám že to je tak trochu masakr.

Udivuje mě, že se zadání řeší doma (a řešilo se doma i v dobách, kdy byly moje děti malé). Co je to za olympiádu, když se může řešit s různými berličkami, dokonce to zadání vůbec nemusí řešit dítě? Bohatě postačí, když ho odevzdá.....

Doma žáci řeší pouze úlohy v základních kolech, v těch dalších (okresních, krajských...) už nikoliv.

Na 5. třídu základní školy mně to opravdu přijde příliš těžké. Ono je možná pravda (jak už tady někdo napsal níže), že cílem olympiády prostě je najít pár talentů, kteří si v 10 letech i s takovými úlohami poradí, ale jde o to, jestli takové zadání neodradí od zájmu o matematiku ty, kteří nejsou geniální, ale "jenom" nadprůměrně chytří...

Ono je to asi i úmyslně zadáváno "na doma", aby se zadanými úkoly dítěti (případně) někdo pomohl. Ale ta pomoc nesmí být o tom, že rodiče či někdo jiný to spočítá a dítě bezmyšlenkovitě přepíše. To pak ztrácí samozřejmě smysl. Tady se asi i předpokládá, že pokud má dítě talent a nadání k matematice, tak ho někdo (rodiče) v tomto směru podporuje a vede, neboť talent bez vedení a podpory za čas "zakrní". A je-li takto správně dítě vedeno, tak ho to určitě od zájmu o matematiku neodradí, naopak :-). Je to to samé jako ve sportu, pokud je někdo talent např. na hokej, tak bez opravdu dobrého trenéra/rodiče a dřiny (ke které ho dobrý trenér přivede a motivuje k ní), nemá vůbec šanci ten talent rozvinout a v budoucnu pak vyniknout.

PS: Zdravím do Ostrožské Nové Vsi :-).