Pravda o imigrační politice EU, o měnové politice ČNB i o hlavním smyslu evropské integrace

Tak k nám dorazilo opravdu horké léto. Celkem překvapivě nenastala okurková sezóna, z událostí minulého týdne tedy je opět co komentovat.

Tak státy EU nakonec nabídly méně míst pro imigranty, kteří se dnes tísní v Řecku a Itálii. My jsme svůj stranický závazek splnili. Možná za to dostaneme nějakou euromedaili, ale ve skutečnosti je to celé současně naprosto směšné a nepřijatelné. Směšné proto, partička politiků se sejde na večírku, kde se licituje o lidech jak v nějaké karetní hře. Přitom každý ví, že v rámci Schengenu se mohou lidé pohybovat zcela libovolně. Tudíž dnes „importovaný a usazený“ imigrant, bude zítra opět na cestě. Evidentně jde pouze o to, aby se někteří hřáli v záři reflektorů. Mají prostě dojem, že patří mezi evropskou elitu, že píší dějiny. To poslední je bohužel pravda, avšak jinak, než by si pánové Sobotka a Chovanec přáli. Tvoří se totiž kapitola o úpadku evropské civilizace. Právě jsme celému světu vzkázali, že se těšíme na další imigranty. Ty tábory v Řecku a Itálii budou brzy zase plné, takže dojde na další večírek a na další licitaci. Tohle nemá řešení, dokud se nezačneme chovat sebevědomě. Pomáhejme těm, kterým chceme pomáhat. Ten náš závazek tak sice vypadá, ale ve skutečnosti nás činí povinnýmik tomu, abychom si nakonec nedobrovolně vybrali právě takové, o které bychom dobrovolně rozhodně nestáli.

Česká národní banka intervenovala proti koruně. Docela by mě zajímalo, jaké důvody dnes vedou centrální bankéře k tomu, aby pořád neúprosně „bránili“ hranici 27,- Kč za euro. Inflace přece pomalu roste; hospodářský růst je nakopnutý až nečekaně a nezaměstnanost klesá. Já vím, že formálně nebyl hospodářský růst důvodem k devalvaci koruny, protože to Ústava, podle které se kroky ČNB řídí, neumožňuje. Ale myslet si cokoli jiného, to by bylo úsměvné. Trošku se začínám obávat, že cílování inflace na 2 % je pouze jakýsi náhradní „oficiální“ cíl, aby se mohly „neoficiálně“ udržovat nízké mzdy. Skutečnou hodnotu koruny totiž člověk pozná na hranici s Rakouskem – a dnes už i se Slovenskem. Rozhodně by se mi nelíbilo žít v zemi, která sice vykazuje parádní čísla o růstu HDP a má velice nízkou nezaměstnanost, ale ve skutečnosti by se jednalo o jednu velkou montovnu se stagnujícími mzdami. Stahovali bychom nezaměstnané z Polska a Slovenska, kteří by u nás sice zvyšovali onen HDP, avšak na disponibilních příjmech obyvatelstva České republiky by se to neprojevilo nijak. Tedy pokud v takové zemi nežiji…

Francouzský prezident Francois Hollande konečně natvrdo řekl to, na co odpůrci povinného zavedení eura upozorňují už dlouho. Eurozóna se prý má stát skutečným státem s vládou a parlamentem, která má mít jediný „federální“ rozpočet. Současné národní státy by v takovém uspořádání hrály úlohu dnešních krajů. Považuji to za naprostý omyl a nebezpečnou hru socialistických politiků. Frankofilové mi to asi neodpustí, ale Francie je zakomplexovaná země, která si dodnes hraje na velmoc, kterou není už desítky let – tady pokud připustíme, že francouzské koloniální impérium vůbec někdy dobře fungovalo. To však nic nemění na názoru francouzských politiků, že mají právo, či dokonce povinnost, kázat ostatním národům své pravdy. Jakkoli bychom mohli nad názorem francouzského prezidenta mávnout rukou, nečiňme tak. Ta slova si najdou mezi podobně naladěnými eurofederalisty své posluchače. Zavázali jsme se k přijetí eura, které se ukázalo jako politický projekt. Byla to chyba, ale ten závazek pořád platí. Dnes slyšíme, že jsme se – alespoň v očích Francouzů – zavázali vzdát se České republiky.