Vážení přátelé, přináším vám mé první ohlédnutí za právě uplynulým týdnem. Budu se snažit, aby tento formát byl pravidelný, zveřejňovaný vždy v pondělí večer. Budu vděčný za vaše názory. Přeji příjemné a doufám i lehce zábavné počtení. Stanislav Blaha
Současný pohled na preference jednotlivých politických stran mě osobně zaráží. Vypadá to, že veřejnost se momentálně nachází ve stavu odmítání pravice, velebení nestranické politiky, lásky k odborníkům všeho druhu a touhy po přímé demokracii. Zkouším si v duchu představit, jak by vypadal všední život v zemi ovládané nestranickými levicovými politiky, kteří své kroky konzultují formou referend s veřejností. Vidím to asi tak, že o státním rozpočtu se povede permanentní letáková kampaň ve stylu: „Chci nízké daně pro mě, ale vysoké pro bohatého souseda. Chci se mít lépe, než se mám dnes. Chci kratší pracovní týden. Chci služby zdarma.“ Pro politiky to bude moderní konstrukční problém podobný kvadratuře kruhu starořeckých geometrů. Trvalo 2500 let, než se dokázalo, že to nejde. Jsem optimista, takže věřím, že tentokrát na to přijdeme o poznání rychleji.
Velice mě baví sledovat nářky intelektuálů nad bulvarizací naší společnosti. Kateřina Zemanová se zúčastnila večírku s nahatým obsahem, což komentovala všechna média. Pohoršení novináři i jejich čtenáři by totiž chtěli „první slečnu“ vidět v opeře nebo v dětském domově. Dobrovolně tím přijímají roli podřízeného stavu, který vzhlíží ke své aristokracii. Mediální mudrlanti to všechno sledují a analyzují a přibližně třikrát týdně nabízí zaručený recept, jak vyléčit naši nemocnou společnost. Já nevím, jestli je společnost nemocná. Ale vím, že kdyby nebylo bulváru, neměli by intelektuálové co dělat a komentovat. Karel Schwarzenberg to pochopil po svém a jeho rozhovor s hvězdou mediálního suterénu Nicky Tučkovou shlédlo na youtube už přes 200.000 diváků. Zajímavé je, že k tomuto bulváru a politické pornografii se intelektuálové nevyjadřují. Vidím to tak, že na Karla se prostě nešahá.
Neodpustím si ještě jednu „předvolební“ poznámku. Týká se fenoménu různých volebních kalkulaček. Určitě jste si nějakou už zkusili, anebo jste o tom alespoň slyšeli: Na základě vyplnění anketních otázek vám systém doporučí nějakou volbu. Je to samozřejmě jenom taková internetová hříčka, ale asi to řada lidí bere vážně. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se ukázalo, že za sestavováním těch anket stojí propracovaný marketing. Možná se blíží doba, kdy budou kampaně šité na míru konkrétním voličům. Reklamní agentury budou vybírat nejen barvy na plakáty a velikost písma, ale začnou přímo určovat, která politická témata mají strany prosazovat a jací lidé mají kandidovat ve volbách. Politici a jejich názory se stanou nezajímavými, protože obsah voleb budou tvořit odborníci na prodej pracích prášků a krmiv pro psy a kočky. Ale třeba jsou všichni ti herci, zpěváci a sportovci, kteří ani neznají název své politické strany, ve skutečnosti zapálení vlastenci s pevnými politickými postoji.
