Jsou zoufalí?

Pan Češirkov z úřadu OSN pro uprchlíky? prohlásil, že ploty ani zátarasy nevyřeší problémy zoufalých utečenců. Lze běžence pokládat za zoufalého, pokud měl tisíce dolarů na předraženou přepravu? V čem spočívá jejich zoufalství?

Většina utečenců nepůsobí zoufale, ale připomíná bojovníky v nejlepší kondici. Jen ti mohou mít i po tak dlouhém pochodu tolik energie, že si dovolí zaútočit na policisty, překonávat zátarasy, ničit vybavení ubytoven a rvát se mezi sebou. Pokud jsou zoufalí, tak jen z poznání, že se v jejich rodné zemi běžným lidem daří o moc hůř než v nejbídnějších státech Evropy.

Už moudří Římané věděli, že chudý není ten, kdo má málo, ale ten, kdo chce mít víc. Ve světě živoří na šest miliard lidí. Jsou se svým životem smíření do doby, než se mezi nimi objeví štváč, který začne  poukazovat na společenské rozdíly. Dosud chutná strava v ústech najednou zhořkne a z ušetřeného "mamonu" se rázem stane jen hrstka peněz. Životní pohodu vystřídá nespokojenost, která časem přeroste v zášť. Odnepaměti si tímto způsobem po moci prahnoucí partaje ctižádostivců připravují živnou půdu pro revoluce, války a změny společenského řádu.

V Somálsku, Afghánistánu, Eritrei a v řadě dalších zemí, odkud utíkají, je už po roky stejně. Proč by se najednou právě teď měli bezděčně dát do tažení na Evropu statisíce běženců? Syřané utíkající před válkou  by normálně počkali v první sousední zemi, než konflikt odezní a netáhnuli by na Německo, kde chtějí natrvalo zůstat.

Tihle kvázi zoufalci pokládají ubytování, jídlo a finanční podpory za svůj oprávněný nárok. Ještě se nerozkoukali a už si stěžovali na tvrdost matrací, nízkou teplotu v ubikacích, nekvalitní jídlo, či málo příležitostí k rozptýlení. Přicházet z čirého zoufalství, byla by na nich vidět pokora.?

Zatím je v Německu cizinců kolem 11 milionů a na cestě jsou další miliony Syřanů. Čekají na zprávu od předvoje a pokud bude povzbuzující, nebude u našeho západního souseda cizincem každý osmý, ale každý pátý a budeme-li poměřovat pouze muže schopné boje, poměr Němci : cizinci se stane mnohem hrozivější.

Co nastane, až zjistí, že Evropa není až tak štědrá, jak jim ti, kteří je zlanařili k předražené přepravě, naslibovali? Dnes se dokážou vraždit kvůli přístupu do koupelny. Co přijde, až zjistí, že sami ze sociálních dávek v přecpaných ubytovnách sotva přežijí, zatímco Němci si užívají blahobytného života? Budou ty, co je živí, zabíjet po jednom, nebo hromadně? Pravděpodobně budou vraždit tak, jak předvádí všude po světě. Policie zastrašená humbukem kolem jednoho zastřeleného na bulharské hranici se neodváží sáhnout po zbrani. Lidé se začnou bát vycházet na ulici nejdříve za tmy, později i ve dne. Časem se jim nebezpečná Evropa znechutí a začnou ve velkém emigrovat. Někteří i do vylidněné Sýrie, případně Eritreje. Stejně jako z vybombardovaného Německa po druhé světové, udělají i z nového domova během dvaceti let prosperující zemi. A utečenci se začnou z mezitím zbídačené Evropy vracet, domáhat se lidskosti a dožadovat svých práv.