Devět let jsem měl otevřenou diskuzi

Zpočátku se jí zúčastňovali anonymové. Své anonymity možná zneužívali, ale sám jsem se pod blogy setkával vesměs jen se slušnými lidmi. Dnes jsou diskutující, stejně jako blogeři pod jmény, ale některým adresnost očividně nevadí.

Mezi diskutujícími, byť pod jmény, je pár jedinců, čekajících podobně jako hádavé hokynářky, na blogy vybraných autorů s diskutabilními náměty. Většinou jde o témata, ve kterých se jejich autoři odklánějí od mainstreamu. Vysloví třeba pochybnosti o: umírněnosti syrských umírněných, ušlechtilosti majdanských povstalců, použití výrazu anexe v souvislosti s Krymem, agresivnosti Ruska, správnosti imigrační politiky EU, či projeví sympatie k panu Babišovi, Trumpovi.... Jen se článek objeví, zatroubí tihle do boje a ve společném šiku autora urážejí, zesměšňují či nálepkují.

Nedávno jsem otisknul blog o misionáři Petru Jaškovi, který vyrazil do Sudánu šířit křesťanství. Napsal jsem, že jeho kampaň připomíná iniciativu muslimů, postavit v křesťanské Evropě co nejvíc mešit. Vyjádřil jsem logický názor, že jako jsou nám nemilé muslimské pokusy o zislámštění Evropy, musel být i Petr Jašek chápán v muslimské zemi jako nežádoucí a nepřátelský element.

Misionáře P. Jaška jsem označil za blázna, který v 21. století cestuje s 5 tisíci dolary doslova do jámy lvové - Sudánu, místo, aby zmíněnou sumu k záchraně jakéhosi popáleného postoupil nemocnici bankovním převodem. Na závěr jsem vyjádřil přesvědčení, že stát by neměl náklady na zachraňování podobných ztroskotanců nést sám, ale měl by je přeúčtovat k tíži zachraňovaných. Blog končí věta "Jisté však je, že dokud bude stát jako milosrdná chůva, budou se moci někteří občané chovat jako nevychované děti."

Sám nechápu, jak někoho může vytočit, pokud vyjádřím názor, že by stát neměl podobné dobrodruhy na své náklady zachraňovat. Nějakých pět, šest diskutérů mě v diskuzi označili za sociopata, frustráta, nenávistníka a deprivanta. V odpovědi na jejich urážky jsem argumentoval porovnáním této kauzy s nehodou lyžaře v cizině, který pokud není pojištěn, musí sám nést veškeré náklady na záchranu, transport vrtulníkem, ošetření v nemocnici, eventuálně i přepravu sanitkou do Čech, či v případě zaviněné srážky i náklady s léčením poškozeného. Cena klidně může dosáhnout milionů a stát na to nepřispěje.

Jeden diskutér sdělil, že na otázky, kdo tam misionáře poslal a všechno financoval neexistuje nárok. S tím by se dalo souhlasit, pokud by stát nezajistil jeho záchranu za peníze daňových poplatníků. 

Za celou svou blogerskou existenci jsem měl vždy pod blogy otevřenou diskuzi a názory oponentů nikdy nemazal. Někteří diskutéři bohužel dokazují a ku podivu jsou to často ti, kteří se ohánějí lidskou či křesťanskou láskou, že ke skutečné svobodě zdaleka nedospěli. V ní nejde jen o právo dát najevo osobní přesvědčení, ale v klidu si i vyposlechnout názory opačné. Místo věcné diskuze, která by mohla obě strany obohatit, rovnou přistupují k urážkám a nálepkování. Protože nevraživost některých došla až příliš daleko, rozhodl jsem se, proti svému přesvědčení, po devíti letech "blogování" diskuzi neotvírat. Ze stejných důvodů jsem jejich příspěvky u zmíněného blogu odstranil.

Tímto se zároveň omlouvám všem slušným diskutérům, se kterými jsem si rád pod blogy porozprávěl.