Genderová vyváženost, aneb cenzura ve jménu rovnoprávnosti

Je tomu nějaká chvíle, co jsem si přečetl na idnesu článek s názvem: "V Barceloně si už děti nepřečtou Karkulku ani Růženku. Jsou moc sexistické", který je doufám jedna velká kachna. Protože pokud ne, tak čtěte dál...

Svět přichází o hodnoty, které vychovaly celé generace našich rodičů a prarodičů. Současný trend genderové vyváženosti se z pochopitelných důvodů (počátek 20. století, kdy ženy ještě neměly ani volební práva) rozvinul do současné obludnosti, kdy existují takové pracovní pozice jako být členem komise pro rovnost pohlaví. Hnus z celé této oblasti již sahá k ad absurdu hraničící s radikalismem typu islamismu, kdy ve jménu práva, demokracie a rovnosti se vyřazují nejen pohádkové klasiky, které přežily krále, totalitní režimy a našim otcům a babičkám pomáhaly dospět.

Současný svět nepotřebuje něco tak bezduchého jako komise pro rovnost pohlaví. Současný svět je už dnes tak nastaven, že si tu rovnost musí vybojovat každý sám. Když to nezvládne, je to jeho prohra, protože svět v němž žijeme je reálné místo, nikoli morální. Každý zdravý v něm má možnost prostudovat si co chce a podle toho zaujmout určité životní stanovisko. Je nejen chybné, ale vyloženě zločinné, že tu existují instituce, které se snaží zabránit v získání informací, které již prošly zkouškou času a formovaly generace před námi. Je to zločin země, která toto dopustí a zrod nové radikální éry, která brání v přístupu k informacím ve jménu dobra pro rovnost pohlaví.

Dotyční pracovníci vyhodnocující správnost a nesprávnost knihy pro mládež by si měli zopakovat historii. Ano, podobnou práci tu dělal i Hitler, když se pokoušel vyčlenit židovskou literaturu od té Německé. Podobnou práci dělali cenzoři za Velké francouzské revoluce, v době La Grande de terreur, která měla být vítězstvím humanismu. A nebo přímo u nás, podobné věci dělali komunisté, kteří odstraňovali politicky nevhodné názory a upřednostňovali ty ve jménu socialismu. Prostě výblitky, po kterých dnes ani pes neštěkne.

Chápu, že tento článek není obsahově tak bohatý jako jiná má předchozí díla. Jde spíše o naštvaný výkřik do tmy. Tmy, kterou tu šíří jisté genderové orgány, které si hrají na morálku společnosti. A na to jsem prostě silně alergický.

Tak snad jsem vám přečtením tohoto článku zbytečně neukradl drahocenné minuty vašeho života.  

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ondřej Bezouška | pátek 12.4.2019 13:13 | karma článku: 36,93 | přečteno: 1165x