Řešení dopravních kalamit! Co kdybychom jezdili na koni?

Nedávno jsem četl, že přejeli kominíka. Prostě člověk už si není jist ani na střeše. Nejde ovšem pouze o dopravní nehody, takřka za neuvěřitelných vysoce zločinných okolností. Určitě znáte onen příběh jak dopravní policie při couvání přejela na přechodu jakousi ženu a potom uprchla z místa činu. Tedy ta policie, nikoli přejetá chodkyně. Dalo by se tedy rovněž zvolat: Zabraňte nehodovosti na naších silnicích, jezděte po chodníku! Domnívám se přesto, že nehodovost na silnicích by se sice snížila, ale vzrostla by úměrně tomu na chodnících. Důkaz? Podle německého internetového magazínu “Arcor Panorama“ (16.11. 2012) přejel v Hessenu 100 letý stařeček ve svém Mercedesu na chodníku, při autobusové zastávce 88 letou důchodkyni a to v čase, kdy se ještě na chodníku automobilem jezdit nesmí!  Jediné řešení do budoucna? Kůň!

Fungování koňského provozu na českých dálnících je teprve ve fázi dopravního průzkumu...

   Notoričtí kritikové obsahů mých reportáží mě budou určitě napadat: Neprávem upřednostňujete koně, ačkoliv Vám musí být při Vašem vzdělání známo, že osel by pro současnou - a to nejen dopravní situaci - byl tvorem daleko nejpřijatelnějším!"

   V žádném případě nepodceňuji osla, ale buďme opravdu upřímní. Prohlédneme-li detailně naší současnou politickou garnituru, dojdeme jednoznačně k neomylnému zjištění: Oslů máme víc než dost. Chybí nám koně! Jinak pro ty, kteří to nepochopili: O volech se nezmiňuji. Ty do dopravního provozu nepatří. Kdysi se jich používalo na tahání zemědělských povozů. Vůl se na rozdíl od koně nebo osla, do silničního provozu nehodí i když jich máme, jak všichni dobře víme, rovněž v našich společenských kruzích také víc než dost...

   Ať to obracíme jak chceme - nám prostě chybí kůň! Zavedení koňomobilu (odvozeno od automobilu) bych neviděl tak neřešitelné, jak se to na první pohled zdá: Místo benzínových pump by se na dálnicích instalovaly stodoly s ovsem, senem a sušenou mrkví, podle toho, co by dotyčný kůň právě "tankoval". Místo myček automobilů by vám umyli oře a vypulírovali sedlo. Na místech autoopraven by měli kováři své dílny a vyměňovali by koňům opotřebované nebo ztracené podkovy...

   Transparentní jsou i další výhody: Dopravní koňské zácpy by buďto existovaly pouze sporadicky a nebo by se jim dalo zcela jednoduše předcházet. Když vidíte, že se před Prahou nebo Brnem hromadí provoz a Vy chcete i nadále pokračovat klusem (resp. cvalem), vezmete to přes pole nebo lesem, což v současných podmínkách možné není. Rovněž alkoholismus by takřka nehrál žádnou roli. Jezdec se může opít třeba do němoty. Důležité pouze je, aby kůň zůstal střízlivý. Usnutí za volantem je zakázané. Chrápat za uzdečkou můžete jak chcete. Hlavní věc je, abyste nesjížděli ze sedla...

   Jediné co mi dělá starosti, by byl neúměrný počet koňských dopravních prostředků v městských metropolích. Na toto nebezpečí upozornil již anglický ekonom Thomas R. Malthus (1766 - 1834), když začátkem 19. století vypočítal, že v roce 1973 už nebude možné v Paříži bydlet, neboť na ulicích se budou nacházet až 4 metry koňských "hoven" (použil výrazu: "merde"). S podobným problémem bychom se tím pádem mohli setkat i v Praze a v Brně. A tato skutečnost mě připravuje o klidný spánek!