Choulostivá místní jména: Veřejné sprosťárny?

 Máme období dovolených. Prodírá-li se však turista současnou Evropou, naráží na jména měst a obcí, kde se musí začít červenat. Některá z oněch místních názvů jsou tak drsná, až se člověk diví, jak něco takového mohlo projít “cenzurou“. Je nutné si rovněž uvědomit následný sociální dopad na obyvatele těchto míst. Jak chcete vysvětlit dětem školou povinných, že bydllí v Kundě ve Sračkově  nebo v Mrdálovicích?

Rakouská obec: Mrdálovice. Snižte prosím tempo. Pozor, děti!

   Náš “kde domov můj“ neoplývá pouze vodou hučící po lučinách (autor měl patrně na mysli záplavy) a bory šumící po skalinách (asi se blíží orkán. Orkán je označení pro ničivý  vítr, který - podle Beaufortovy stupnice, „odnáší domy, pohybuje těžkými hmotami...“ Dokonce ničí  velké plochy i skalistých lesních porostů, při cca. 120 km/h.), nýbrž i malebnými místními názvy, jako např. Pičín, Šukačka, Řitka, Močovice a Sračkov. Jakási čtveřice blízkých obcí na Lounsku dokonce znázorňuje pohlavní styk se závěrem - „otcovství“: Strkovice, Blažím, Seménkovice a Tatinná. O “matce“ se tam nehovoří.

  Nejde však pouze o Česko. I ostatní státy Evropy - neřku-li světa, jsou na tom podobně. V jejich jazyce však mají tyto místní názvy v překladu jiný význam. Vezměme jako příklad město Kunda. Výraz se vyslovuje „Kunta“ a  jde o známý přístav v estonském kraji Lääne-Virumaa. Leží při ústí stejnojmenné řeky vlévající se do Finského zálivu. Kunda však v estonském nářečí znamená “záliv“.

  Kunda je rovněž i  jedno město v Kongu nemajíc s Finským zálivem nic společného. Význam slova podle tamního domorodého jazyka je „prostranství“. Mnoho lidí, nejen v Africe, sluje příjmením Kunda a jsou mezi nimi i prominenti.

    Jisté městečko v jižní Francii se jmenuje Condom. Mimo středověké katedrály Saint Pierre zde bylo do roku 2005 muzeum dějin prezervativů. Poté, co bylo zjištěno, že název města s prezervativem nemá nic společného, nýbrž pochází z latinského condomas (hraniční kontrola) nechal starosta expozici předělat na Muzeum Armagnacu (místní druh koňaku), čímž se však počet turistických návštěvníků radikálně snížil.

   Součástí Austrálie je záliv zvaný Shag Reef (Šoustací Útes). Zde se páří tisíce kormoránů a jiných druhů ptactva. Pod pojmem “ptactvo“ míním samozřejmě opeřence. Jinak, Kanada vlastní dokonce Šoustací souostroví ( Shag Islands). Ovšem, na rozdíl od Australanů, kde název “shag“ je úmyslně připisován jevu “šoustání ptactva“ tomu tak v případě Kanady není. „Shag“ zde prapůvodně znamenalo “zarostlý“. Tedy oblast s neprostupnými křovisky.

   Největší město Gambie se nazývá Serekunda a se svým předměstím Labrikunda čítá asi 350 000 obyvatel. Představte si, že se vás vedoucí v kanceláři zeptá, kde jste strávili dovolenou a vy mu odpovíte: “Byli jsme v Serekundě a bydleli jsme v Labrikundě!“ Na to musíte dávat bedlivý pozor, protože by to mohlo dokonce skončit vyhazovem. Dělat si „srandu“ z vedoucího a navíc ještě pomocí takových oplzlých výrazů - to je moc! Záležitost by mohla mít existenční následky!   Přesto mi dovolte, abych věc uvedl na pravou míru. Výrok “serekunda“ znamená v místním nářečí “domov rodiny Sere“.  Rovněž označení “labrikunda“ se vztahuje na “domov rodiny Labri“. V obou případech jde o místní africkou šlechtu.

   V Rakousku mají problémy s vesnicí jménem Fucking. Ačkoli v němčině jde o výraz vcelku neškodný (staroněmčina = „Fuckova chasa“) , v angličtině znamená označení oné obce něco jako, dalo by se říci - “Mrdálovice“. Co se anglicky mluvících turistů týče, netrhnou se tam dveře. Cedule s místním názvem Fucking  musely být dokonce zabetonovány, neboť to bylo jediné možné opatření před soustavnými krádežemi. Rakouský televizní vysílač ORF  učinil před časem rozhovor s vynervovaným místním starostou Franzem Meindlem. Ten před kamerou prohlásil: "Mrdálovští tady chtějí žít v klidu. Nechceme zde mít žádné turistické cetrum. Název opravdu nemá s mrdáním prachnic společného a vznikl již v 11. století po rytíři Adalbertu von Vucckingen (v češtině: Vojtěch z Mrdálovic), kterému obec tehdá patřila“.

 V roce 2004 došlo k lidovému hlasování o změně názvu, což kupodivu absolutní většina obyvatel „Mrdálovic“ kategoricky zamítla. Místo toho bylo schváleno, že místní zemědělci budou vařit pivo, coby dobře prodejný artikel. A tak vznikl “Mrdálovský světlý ležák“. Německé slůvko “hell“ sice znamená “světlý“, ale v angličtině “hell“ je „peklo“. Proto v anglickém jazyce zní název pivního moku takto: “Mrdálovský pekelný ležák“. Podle tvrzení místního sedláka Josefa Winklera se tekutinou nalévají především britští turisté v mylném domění, že nápoj zvýší jejich pohlavní potenci. Bezesporu, jde o předsudek!