Žen, které tvrdí, že si nemohou vybrat partnera, protože je málo zajímavých a přitažlivých mužů je nepoměrně více než mužů, kteří tvrdí, že si nemohou vybrat partnerku, protože je málo zajímavých a přitažlivých žen.
Odkud se ten nepoměr vzal?
Nedosáhli snad muži té úrovně, aby byli ženou vybráni, nebo jsou ženy rozmazlené, vybíravé a sobecké?
Š. Bergerová
K následující úvaze mě dovedl názor, který jsem si přečetla na tomto blogu: „Úděl ženy je mít rodinu. Má-li nějaká žena tak vysoké nároky na muže, že nezaloží rodinu, nechť vyhyne jako dinosarus!“ To napsal jistý spokojený otec rodiny, který je přesvědčen, že muži jsou v pořádku a chyba je na ženské straně.
Ta co si nevybere páchá pomalou příjemnou sebevraždu.
Je život úděl nebo radost?
Žijeme v tak luxusně svobodné době, že si můžeme vybírat podle svých citů a potřeb.
Proč si tedy ženy nedokáží vybrat muže?
Co jsou ony vysoké nároky?
Jaký má být muž?
Z odposlouchaného cituji: „Takový, aby mě přitahoval, aby byl tolerantní, zodpovědný a aby mě měl rád.“
V slůvku „přitahoval“ je skrytý klíč k otázce: Co jsou vysoké nároky?
Zdá se, že naše krásné Česko je rybníkem plným zakletých princů proměněných v žabáky.
V jedné pohádce se píše, že žabáka je třeba políbit, aby se proměnil v prince.
Znáte ale ženu (kromě Petry Kováčové), která by dobrovolně líbala žabáka?
Co kdyby žabáci začali metamorfózu sami od sebe?
V jedné úvaze jsem četla, že je naše společnost v úpadku. Dáváme přednost seberealizaci před reprodukcí. Ale co nás donutí se reprodukovat? Co si myslíte, že donutí bezdětné ženy založit rodinu? V zásadě jsou to dvě věci: buď se znovu potlačí jejich práva a z nutnosti přežití se ženy podrobí vůli společnosti, která tak rozhodla, nebo se muži a život s nimi stanou pro ženy přitažlivější.
Jistě, třetí varianta je nejpravděpodobnější: nahradí nás imigranti.
Možná, že ženy řídící se starým pořekadlem - že muži jsou v zásadě jen na dvě věci – a sice na nošení peněz a těžkých břemen, mají výběr podstatně jednodušší.Za tikotu biologických hodin se překonají, potlačí svou touhu, sníží své nároky, budou žít s Frantou, který sice nepije, ale také se moc nemyje, je zaměstnaný, ale nudí je, ... přijmou úděl být matkou, zplodí nejlépe dva bílé daňové poplatníky (třeba proto, aby Evropa nevyhynula), a budou si ve chvílích nespokojenosti opakovat, že takhle to má být, protože se to tak dělá i u Novákových od vedle.
Život není úděl, život je radost, zrovna tak, jako je radost mít partnera a rodinu ze svobodné volby - ze vzájemné lásky a odpovědnosti. A žádný propopulační zákon to nezajistí, dokonce ani to, aby ženy přestaly být rozmazlené a raději pokorně lovily v žabinci. Vždyť sem tam se nějaká pohádka vyplní!
