aneb, co si donesete, to si vypijete.... Možná vám následující úvaha připomene podobnou zkušenost. Pozvete návštěvu a ona donese nějaký ten alkoholický mok. Už při pohledu na vinětu často tušíte, jaké chutě obsah skrývá.
Vynechám tvrdý alkohol, který je snadno identifikovatelný a i u různých druhů domácích pálenek máte hned jasno, a budu se věnovat alkoholu mému nejoblíbenějšímu a to vínu.
Pokud na vinětě spatříte název vaši oblíbené odrůdy a vinařství, zajásáte. Pokud si nejste jisti prvním pohledem, necháte se překvapit. Pokud je vám jasné, co to bude za patok, platí mnohem více něž v předcházejících možnostech řešení : nechat to hostům vypít až do dna a pak teprve nalévat to své.
Otevření hosty donesené lahve má vůbec samé výhody:
Je-li víno dobré, hosté - znalci vám o něm sdělí mnoho zajímavých užitečných informací a doporučí dodavatele. Jeli to láhev putovní – takový ten typ (mámo, tohle nevypijeme doma – to darujeme) je důležité zkontrolovat, jestli toto víno, byť s lákavou etiketou, nebylo již x-krát podobným způsobem darováno a má nejlepší svůj čas ke konzumaci dávno za sebou.
Pokud se obsah nedá z vašeho pohledu pít, a s největší pravděpodobností se tato tekutina nehodí ani k podlití masa, nezbývá než nalít si pouze na dno sklenky a pak se omluvit, že tohle není vaše chuť. Hostům to rozlijete a sami si nalijete z vlastních zásob.
Že je to blbé? Nevhodné? Nespolečenské?
Ale co vás nemá! Přece nebudete pít ze slušnosti chcanky!
Jedinou nevýhodou je teplota přinesené láhve, ale to se dá snadno napravit okamžitým zásunem do mrazáku či chladící nádoby s ledem a nabídnutím čaje, kávy nebo aperitivu.
Musím se přiznat, že se mi výše uvedený postup dříve příčil, připadal mi fakt hloupý a drzý, ale uznejte, když jdete k někomu domů, tak to je projev důvěry či přátelství a s takovou přece nesete přijatelný nápoj. A jestli je opravdu přijatelný, pak se samozřejmě nemůžete bránit, když vám hostitel váš nektar blaha nalije.
Uvedený postup platí i obráceně, když na návštěvu jdete vy a pochopitelně ne s prázdnou.
Dříve se mi občas stávalo, že jsem vybrala dobré víno a hostitelka poděkovala, odnesla láhev pečlivě schovat do špajzu a se slovy: „To je škoda otevřít, já tu mám jednu flašku otevřenou“, vytáhla z lednice načatou láhev neurčitého obsahu, lhostejno zda červeného či bílého a značně podchlazeného.
V každém případě, pokud vám nenabídnou něco zajímavého, čím se chtějí pochlubit nebo obohatit váš chuťový repertoár, vyplatí se trvat na otevření láhve přinesené. Jak se říká, kdo bývá připraven nebývá překvapen.
Pravda, jsou lidé, kteří u vína dokáží rozlišit pouze barvu, přesto patří mezi vaše přátele pro své podstatné jiné klady, ale v takovém případě se výše uvedeným postupem neurazí.
Nejlepší pozvání pro své blízké je proto jednoduché: „Přátelé, vezměte si sebou to co rádi pijete...“ A maximálně dodat složení pokrmů k večeři, obědu či jiného soirée, aby mohli vybrat bílé, červené nebo sekt.
Všem milovníkům vína a jiných potěšení a příjemným společenským večerům zdar.
P.S.: Zažila jsem i akce, kdy společnost na začátku oslavy ohrnula nos nad demižonem jednoho z hostů, ale v pokročilých hodinách to bylo už úplně jedno. A tak v těchto případech platí výjimka: Jestli někdo donese něco hnusného, nechte to klidně na později ...
A na závěr jeden důležitý vědecký postřeh, proč víno vlastně pít:
http://www.youtube.com/watch?v=WKdS9Ko9OuY
