… o neklidných Silvestrech

Horší než zakázaný Silvestr je Silvestr, když se člověku nechce slavit na povel a myslí si, že to přepije.

Letošní Silvestr bude pro řadu lidí jiný, omezený, někteří změnu ani nezaznamenají, možná se najdou i tací, kteří si radostně povzdechnou: Konečně klid!  
Záleží na zvycích a preferencích, třeba soudě podle rachotu z petard, znících po setmění v Praze, je jasné, že se někteří svých zálib nehodlají jen tak vzdát.
Když mi bylo …náct, bylo věcí společenské cti slavit Silvestra v partě, většinou na chalupě rodičů nějakého lidumilného spolužáka, kteří slavili jinde a rodinný rekreační objekt, ať už vědomě či nevědomě, k tomuto účelu poskytli. Tento dobrák pak druhý den ráno neměl daleko k slzám, nejen nad rozloženým nábytkem, přece jenom starožitné pelesti neunesou několikanásobnou zátěž.
Před dosažením plnoletosti pak bylo prozkoumání léček démona alkoholu naprosto zásadním studijním důvodem bez ohledu na to, zda to člověku chutná či nikoliv. Vybočením z prostředí chat a chalup byl jeden Silvestr v bytě babičky spolužáka, která nedlouho před tím zemřela. Byt to byl prastarý se záchodem v mezipatře, ještě dnes si vzpomenu, jak jsem tam zvracela do mísy všechno to čůčo, abych přepila morbidní zábavu, jejíž hlavní hřeb spočíval v maškarním přestrojování z nebožčiny skříně.
Později jsem chaty a chalupy nahradila společenskými prostorami, méně či více okázalými, abych se opět vrátila do chalup a jiných prostor s užším výběrem slavících.
Jedno ale měly oslavy konce roku společné, když jsem neměla náladu a slavila jsem protože se slavit má, protože parta, protože rodina, protože partner, protože je třeba se ukázat, protože přece musím být veselá ,…  a doufala, že se k veselosti propiju, nikdy to nedopadlo dobře. Tedy člověk upadne do jakéhosi deliria, ale je mu druhý den (i několik dní) ukrutně zle, čím mladší, tím víc nakecá věci, která nakecat nechtěl, rozlítostní se nad věcmi, které mu můžou být ukradený, atd …
Nejlepší oslavy jsem paradoxně zažila před Silvestrem, kdy jsme si šli jen tak posedět a byla z toho nezapomenutelná zábava.
Nejradši mám zábavu bez sledování kalendáře a jsou mi blízcí ti, kteří to mají podobně. A jak tak koukám kolem, nevidím nikoho z mých přátel a nejbližších, kdo by truchlil, že nemůže jít pouštět petardy na Václavák.
Nový rok za chvíli zaklepe na vrata a já se na něj těším. Těšte se také, bez předsevzetí a jen tak.