„No von je vošklivej jak noc, ale ten hlas. Ten hlas!“ říkávala prababička, když se dívala v televizi na cizí, do češtiny dabované, filmy.
..
Měla tenkrát na mysli Miroslava Moravce, jehož hlasem na ni z obrazovky promlouval Jean Marais, Yves Rénier nebo Telly Savalas.
O tom, že každý si po třicítce může za svůj ksicht sám, bez ohledu na to co komu příroda nadělila do vínku, jsem už psala. Hlas je hned po obličeji a držení těla dalším stavebním kamenem osobnosti a zdá se mi, že často podceňovaným.
Do příjemného hlasu se můžete zamilovat, nepříjemný vás vyžene z obchodu takovým způsobem, že už tam dlouho nic nenakoupíte. Nepříjemnému hlasu nevyhovíte, nebo ne tak ochotně a snažíte se hovor nebo telefonát mít co nejrychleji za sebou.
Samostatnou kapitolou studia hlasu je telemarketing. I když se zavedením proklínaného GDPR obtěžujících hovorů výrazně ubylo, nedostatek pracovních sil se zvlášť v tomto oboru projevuje velmi výrazně. Dobře znějící hlas obvykle bývá vstupenkou k lepšímu pracovnímu uplatnění než je sezení v call centru, a tak se dočkám spíše než příjemného, hlasu mým uším nelibě znějícího, navíc vlezlého tak, že už při pozdravu drze skáču volajícímu do řeči se slovy: „Já vás přeruším, je to telemarketing?“ Na druhém konci obvykle, dle zkušenosti operátora, nastane pomlka, a než dotyčný začne pokračovat, zeptám se, odkud mají mé číslo a aby si ho vymazali. Pokud je ale hlas příjemný a nepodbízivý, má šanci, že si ho při volné chvíli vyslechnu, a i já jsem slušněji příjemnější.
Často si říkám, kdo ty navolávající školí??? Když už přijmou rezavou pilu, proč ji ještě učí obtěžovat zákazníka takovým šíleným manuálem a slizkostí.
Výjimku bych viděla na pracovišti call centra vymahačské firmy, kde strašidelný hlas výrazně napomůže tomu, aby dlužník zaplatil a volajícího už nikdy neslyšel.
V životě se ale stává, že i leckterá přednost může člověku zkomplikovat život a být předmětem závisti … A nejinak to překvapivě je i s darem hezkého hlasového projevu.
Kamarádka, majitelka velmi příjemné intonace, pracuje v jednom obchodním oddělení, kde měla díky své přednosti největší prodej zboží od poptávajících zákazníků. Někdo má zkrátka ten dar, jak v tom starém vtipu, jak přijde muž do hypermarketu koupit manželce hygienické potřeby a odveze si kromě toho kompletní rybářské vybavení včetně motorového člunu, díky šikovnosti prodavače.
Dotyčná ale byla za svou pracovitost potrestána tím, že ji prioritní prodej odebrali, protože si dovolila mít vyšší plat než služebně starší kolegové. Z mého pohledu je to výzva do pranice, protože si ji v té práci nezaslouží a osud ji dává najevo, že se má poohlédnout po něčem lepším. Vím, že se často jednomu nechce do změn, ale život je boj a nepříjemná situace se může stát odrazovým můstkem k úspěchu. S odstupem času jsme pak rádi, že jsme tu facku osudu dostali.
Lidé často hovoří o tom, že to, s čím jsme se narodili, nejde předělat. Myslím si, že s hlasem, zrovna tak jako obličejem, se dá pracovat, jsou to zrcadla naší duše a srdce. A tak přidávám jednu (přiznám se, že naučenou pomůcku): Usmívejte při telefonování (tedy pokud nechcete ostře poslat telefonujícího do háje) – opravdu je to slyšet.
