Stála u regálu s jablky a usilovně se snažila otevřít mikrotenový sáček rukama v mikrotenových rukavicích...
Oběhla jsem s košíkem několik regálů a po chvíli se vrátila k zelenině. Paní stále žmoulala sáček s vervou, že i pod rouškou byl znát stupeň naštvání. Znovu jsem ji potkala u pokladen a zvědavě jsem nakoukla do jejího košíku. Jejích pět jablíček a citróny ležely v koši nahaté, s bříšky polepenými samostatnými váhovými cenovkami.
Další level je, že někde nemají rukavice, ale jen další sáčky. Otevřít sáček v sáčku je pak hodno olympijské disciplíny. Sama jsem otevírání sáčků v rukavicích v samoobsluze vzdala. Pokud nezapomenu, vezmu si z domova sáčky sítěné, které některé řetězce u zeleniny nabízejí a na váze mají okýnko – nekonečný sáček (použít je ale hned při nákupu nelze, protože jsou sepnuty čipem proti krádeži, takže je musíte nejdřív zakoupit, nechat odčipovat a použít při nákupu dalším), nebo nosím mikrotenové sáčky vlastní, doma pečlivě předžmoulané. Kamarádka prý neváhá a žádá obsluhu o otevření, přece jenom se jí to v gumových rukavicích daří lépe.
Úskalí nouzového stavu a dodržování bezpečné hygieny nás školí v různých dovednostech, které by nás před krátkým časem míjely. A také se do podvědomí vkrádá dilema – co je málo a co už moc, a kam vlastně s tou ochranou a desinfekcí ještě zajít?
Po sítích koluje instruktážní video jak naložit s doneseným nákupem. Po jeho zhlédnutí se mi vybavila scéna z filmu Sexmise, kdy hlavní hrdinové uniknou z podzemí do volné přírody s vědomím, že tam raději zemřou na svobodě.
Video nabádá ke karanténě nákupu v separátním kumbálu, omytí každého obalu, vymáchání ovoce v dřezu s mýdlovou vodou nebo saponátem s upozorněním, že když pak saponát špatně omyjete, může vám být špatně. Jinde zase doporučují blanšírování každé zeleniny, takže se s čerstvou můžete rozloučit.
Fakt, že naprosto bezpečného nekontaminovaného dotyku nemůžeme při dobré vůli docílit, vtipně dokládá tento příklad. Muž si předpisově umyje ruce, pak se dotkne baterie, umyje ji i sebe tedy znovu, pak se mimoděk dotkne vousů, myje se opět znovu, pak se dotkne kliky, které se před tím dotkl neumytý a opět umyje sebe i kliku, ale uvědomí si, že se rukou od původně neumyté kliky dotkl lahvičky s tekutým mýdlem, tak si vezme novou a omyje ji, ale napadne ho … jak je to všechno nekonečně marné ;-)
Jaké si z toho beru ponaučení: Všeho s mírou a nezbláznit se z toho!
Krásnou neděli.
