Moje hobby - Casino

Jestli se může počítat hraní na automatech v kasinu za hobby, tak toto je můj největší a vlastně jediný koníček. On je to, doslova: nenažraný kůnˇ.

Jsem ztracená, jakmile vidím vysoké, luxusní, honosné budovy a na nich je nápis: Casino. Do několika to mám co by kamenem dohodil, asi tak třicet minut jízdy autem. Kasina sice nabízejí svým stálým zákazníkům pobyt zdarma ve svém hotelu, ale tato nabídka neplatí pro každý týden. Bydlet v patře jejich hotelu, dolů si sjedete výtahem a můžete hrát čtyřiadvacet hodin denně je velice krásné a lákavé. Tyto služby nemůžete využívat každý týden, jak už jsem řekla, proto jsem se raději přestěhovala blíž ke kasinu, abych nemusela utrácet za hotel.

Nápis: Casino na oslnˇující budově je pro mne magnetem. Do velké a prostorné haly vcházím s bušícím srdcem a jakmile se přede mnou rozevřou dveře a já vidím šerou obrovskou místnost, kde bliká neuvěřitelné množství hracích automatů... Blikají, cinkají a jsou všude, kam se jenom dohlédne, přestávám být Deborah. Už to nejsem já, proměnila jsem se v šelmu, která tiše našlapuje na měkkých kobercích a která by roztrhala každého, kdo by ji chtěl z toho fascinujícího místa odvést pryč. Proměnila jsem se v šelmu, která lační po krvi každého, kdo by mi zatarasil cestu... Po krvi? Je fakt, že co nejvíce krvácí je můj bankovní učet. V jakémkoliv obchodě si nemůžete vybrat více peněz, než je váš vámi určený denní limit. Něco jiného je v magickém kasinu. Můžete vybírat i přes limit, můžete si zcela zlikvidovat váš bankovní učet. Je přece jenom: váš.

Peníze jsou problém. Od pondělí do pátku jsem v práci, ale v pátek večer až do neděle většinou sedím v kasinu. Pití tam dostávám zadarmo, takže si občas zaběhnu ven koupit něco malého k jídlu. Do neděle v noci, pokud mi vystačí peníze, si cinkám na automatech, miluji ten zvuk. Nejvíce mě však fascinuje výhra, když se sypou žetony. Jednou, jenom jednou, jsem vyhrála větší množství peněz: šedesátdva tisíc dolarů.

Měla jsem z nich obrovskou radost, a co jsem si koupila? Nic. Za pár měsíců jsem je nacházela zpátky do automatů, protože nic mi nemůže nahradit ten mrazící pocit v zádech, když si vybírám, ke kterému automatu mám usednout, který by mohl dnešní den nebo noc vyhrát? Jsem šelma, tiše chodím mezi automaty a pozoruji lidi. Lidi, kteří už dlouho sedí u jednoho automatu a stále nevyhrávají se občas naštvaně zvednou  a odejdou.. K tomuto automatu usedám, protože už je čas, aby  automat ukázal svoji přívětivější "tvář", aby mi vysypal alesponˇ malou výhru.

Casino je moje hobby, děti už jsou dospělé a mají svoje životy. Samozřejmě, že se jim moje vysedávání v kasínech nelíbí, ale strkám snad já  nos do jejich života? Nestrkám. Hledím si svého života. S manželem jsem se rozvedli, kdysi dávno rozvedli...

Jednou jsem měla takový pitomý nápad, že by nebylo špatné si najít mužského, který by měl stejného koníčka jako mám já: casino. Vždycky se doporučovalo, aby si partneři našli společné hobby. Nahodila jsem si obtažené šaty s  výstřihem a lodičky na vysokém podpatku a šla jsem do kasina. Pár mužských zvedlo od automatů oči a zaregistrovalo mě, ale žádný z nich nebyl boháč, naopak, byli to samí losers - ztroskotanci. Mysleli si, že já budu od ponděli do pátku pracovat a oni budou celý týden hrát za moje peníze. No, nic: Od té doby nosím do casina rifle a tenisky a žádné oční kontakty a flirtování nepřijímám.