"... jako by sex měl být projevem zdravého života. Já si zdravá a normální připadám...", praví asexuálka Karolína.
Narazila jsem na velmi zajímavý článek Marie Frajtové, který mne nenechává chladnou...
Asexuál = člověk, který sex nepotřebuje. Tato činnost, všeobecně považovaná za příjemnou, inspirující a smysluplnou, jim připadá zbytečná, nudná, účelová. Ne však odporná. Asexuál se dokáže bez problémů milovat, avšak raději by dělal něco jiného...
Článek je velmi obsažný a rozebírá ze všech stran způsob života takto zaměřených lidí. Citují se zde mnozí asexuálové i odborníci na tuto lidskou zdravotní stránku.
Zatímco příslušníci (prý) 3% menšiny lidí, žijících bez sexu se jednomyslně považují za zdravé, normální a spokojené jednice, názor odborníků už tak jednoznačný není.
Neshodují se, například, v názoru na to, zda asexualita je nebo není novou sexuální orientací. Líbí se mi výrok sexuologa Ondřeje Trojana z pražské TH kliniky:
"Sex je biologická potřeba. Asexuální člověk by z biologického hlediska neměl smysl."
A psychiatr Tomáš Rektor dodává:
"Jestli měli naši předci něco společného, tak to, že souložili. Pokud jim to v tom horku, mraze, hladu, žízni a nemocech stálo za to, asi je to muselo skutečně bavit... Asexualita mi nepřipadá přirozená. Lidé s nízkou potřebou sexu určitě existují, ale něco musí být špatně. Buď hormony nebo psychika."
To samozřejmě nevylučuje, že mohou existovat šťastní lidé, kteří nesouloží.
No, jistě by se dalo uvažovat nad ovlivněním lidské potřeby spojovat své tělo s jiným tělem. Vzpomínám si na prastarý vtip o mimozemšťanech, kteří po dlouholetém sledování lidského druhu popisují člověka jako bytost o osmi končetinách, která se občas rozděluje na dvě poloviny...
Pravděpodobně z čistě biologického hlediska platí úměra: čím horší životní podmínky, tím více sexu. Podle zákona o zachování rodu. Podobně to mají rostliny, což vypozoruje každý pěstitel pokojových kytek. Jakmile má rostlina pocit, že už tady dlouho nebude, rychle zakvete.
Leč my nejsme ani květiny, ani nás neovlivňuje pouze biologie. Máme tu civilizaci se vším všudy.
Zajímavé je, že v celém dlouhém článku není ani náznakem uveden jeden základní fakt. Zda oni ortodoxní asexuálové poznali či nepoznali orgasmus. To je podle mne to nejpodstatnější na celém tomto podivném postoji k sexu.
Pokud si skupinu asexuálů rozdělím podle pohlaví, tak u žen bych vsadila na naprostou většinu těch, které neměly to potěšení pocítit zcela umrtvující a elektrizující slast z extatického vyvrcholení. Natož aby orgasmu dosáhly opakovaně. V tomto případě chápu, že sex považují za ztrátu času a raději by si přečetly nějakou pěknou knížku. Pokud jsou ještě mladé, jako citovaná Karolína (24), pak věřím, že nějaký talentovaný sexuál by je v jejich přesvědčení jistě zvrátil.
U mužů je to zřejmě jinak. Vzhledem k tomu, že mnozí asexuálové přiznávají masturbaci (ze zdravotních důvodů), pak se asi nejedná o asexualitu, ale o něco jiného. Napadá mne "přezaměstnanost" (česky workoholismus). Práce je přece tak zajímavá a zabírá tolik času! Sbalit ženskou? (Povzdech) Nemám čas... Musím se vyspat... Ještě musím doladit ten program... Jsem unavený... Zítra bude důležitá porada, musím se připravit...
A čas plyne a sexuální touha se pozvolna mění v potřebu úplně jinou.
Co dodat? Asexuálové jistě mohou prožít krásný plnohodnotný život a dokázat mnoho užitečného. Rozhodně nikomu neubližují (pokud nejsou s náruživým partnerem). Ale rozhodně se o něco ochuzují.
Je to však jejich volba a na tu mají rozhodně právo. Já si na asexualitu raději počkám, až příjde sama s věkem. Doufám, že za hooodně dlouho. :-)
