Nedovolené oplodňování

Upřený pohled, tiché vzdychání, nervózní přecházení z místa na místo. No, potěš, už je to zase tady. Můj pes zavětřil hárající fenu.

Nádherný a stále spolehlivý hlas přírody … nebo spíš biochemie … oba dohromady dali mému psímu samečkovi jasný povel. „Běž plodit!“ Dráždivá a inspirativní vůně pronikla jeho citlivým čenichem, jako dominová kostka spustila hormonální mechanismy a jeho nervové centrum se zahalilo neproniknutelným oblakem. Teď bude pár týdnů myslet jen na to. A já budu muset zbystřit ostražitost, aby zase nezdrhnul. Je to kruté. Pro všechny. Psi touží, jako pominutí, feny touží taky, ale decentněji a majitelé musí hlídat. Protože jen majitel psa (feny) má právo rozhodnout, kdo s kým, kdy a za kolik. Rasa musí zůstat čistá. A jak to vidí psí plemeno? „… kašleme vám na vaše plemena. My jsme psi a feny, malí a velcí, mladí a staří. Víc nás nezajímá. Máme právo na svůj sexuální život! Svobodu! Svobodu!“ „ Tak vy byste chtěli svobodu?“ říká Člověk. „ Nejste svobodní. Jste na nás závislí. Žijete s Člověkem. Ten vás živí, hlídá vaše zdraví, stará se o vás.“ „ Umíme si obstarat potravu sami, jsme lovci, predátoři. Nepotřebujeme vás.“ „ Nemůžete si lovit, jak vás napadne. Všechno tu patří Člověku. Nerozumíte našim zákonům. Pes, který loví Člověkova zvířata, může být zabit. Takové jsou naše zákony. Není vám tedy líp u Člověka? Nechat se krmit, být poslušný a v bezpečí ?“ „ … „ Pes mlčí. Neví si rady. Člověk má pravdu, ale pes uvažuje jinak. Nechápe, že získání některých výhod musí být vykoupeno ztrátou některých práv. Lidé to tak dělají. Něco za něco. Spravedlnost. Zákony. Svět psů a svět lidí. Po staletí propojeny. Práva psů se od té doby hodně zlepšila. Už nejsou považováni jen za hlídače nebo lovecké pomocníky. Jsou to pro většinu majitelů kamarádi, společníci. Někteří mají vyšší vzdělání a vodí slepce nebo vyhledávají drogy či zasypané lidi. Přesto je jim právo na svobodný sex upřeno. C´est la vie. Že by řešení? :-))