Uspěchaní drmolové.

Zmačknu knoflík na rádiu a co neslyším, rozhovor moderátora s nějakým rozhlasovým hostem. Kliknu na ovladači televize a co neslyším i nevidím moderátora nejakého pořadu.  Ale proč to vůbec říkám?  Odpovím si sám:

Poslouchám, poslouchám, rozhlasový rozhovor a ani nevím proč mně začíná vzrůstat krevní tlak i tep, začínám se pohybovat po pokoji ani nevím proč, zdá se mně,že mi někde  něco uniká, že něco nestihám, že mám někde být a nejsem tam, zkrátka jakási nepohoda.

          Přesto poslouchám dál a snažím se přijít věci na kloub. Čím to asi je, ten neklid. Z reproduktoru však stále slyším  sympatický hlas, a tu si uvědomím, že ten člověk mluví velice rychle, energicky, hlasitě až překotně, řekl bych udýchaně, uspěchaně, nekdy až drmolí.

           Teď jsem ho dokonce poznal, je to hlas populárního moderátora, celebrity mezi moderátory , je to hlas pana Cibulky.  Mimoděk se mi vybavil obraz z kreslených večerníčků. Ferda mravenec a ten černý brouk,  který neustále rychle pobíhal mezi trávou a kvítky a volalá: "utíkám, nestihám, čas nemám ..." .    

            To bude ono, ten moderátor svým uspěchaným, až nátlakovým projevem vybuzuje onu atmosféru spěchu, nedostatku času, honem, honem, pospíchám, čas nemám, nestihám. 

 Najednou jeho hlas umlkl, to léčivé ticho - odechl jsem si.  Ale předčasně.  Z reproduktoru vybuchl chraplavý hlas přehlušovaný maxidecibelovým pozadím nějaké kapely.  Zdálo se mně, že "zpěvák" chvílemi i zvracel do mikrofonu.  

             Jak příjemně a v pohodě se naopak poslouchá brněnský moderátor např. v pořadu "Toulky českou  minulostí",   pan J. Veselý.  Myslím si, že dnešní  uspěchaná doba potřbuje naopak lidi kteří dovedou zklidnit a navodit alespoň na chvíli atmosféru poklidu, aby se lidé stále neštvali za různými vidinami a dokázali alespoň  jednou za den vypnout .  Proto mám ráději pana Veselého než uspěchaného, udýchaného  a přehnanou energií sršícího pana Cibulky.

               To je můj názor.   Přeji hezký den bez neurotického spěchu.