Severín viděl odnepaměti vše černobíle, což znamenalo, buď je daná věc dobrá nebo na odpis. Nic mezi -pouze karma nebo pekelné plameny! To platilo i u jeho velkého koníčka - včelaření. Včely miloval, naopak vosy nenáviděl.
Vosy pro něho znamenaly velký hmyzí omyl. Znepříjemňovaly, podle jeho úsudku, žití včelám, čmelákům, dobrým lidem i ostatním pozitivním tvorům. Proto je s velkou vášní likvidoval. Měl na dané vraždění svoji vlastní taktiku. Naučil se palcem a ukazováčkem pravé ruky vosu rychle zmáčknout a usmrtit.
Co nejméně porušené mrtvé vosí tělo, dával si opravdu velmi záležit, aby smrtící akt byl co nejšetrnější k tělesným pozůstatkům, pak opatrně vložil do velké krabičky od sirek. Malé vosí rakvičky doma potahoval černým sametem. Nikdy nezapomněl na víko krabičky nalepit bílý štítek, na který dělal čárky, aby měl přehled, kolik nebožtíků tam leží. V obývacím pokoji si dokonce vyrobil regálový kafalk, kde měl všechny černé truhličky řádně vystaveny.
Před rokem v létě se monolog Severína, jako každou neděli, líně táhnul prostranstvím putyky. U stolu sedělo pár štamgastů, kteří jeho proslovu nevěnovali vůbec žádnou pozornost. Bavili se mezi sebou o nové ženské prsaté posile, jenž minulé pondělí nastoupila do smíšeného zboží.
Severín detailně do éteru líčil vše, co se odehrávalo v jeho včelařských úlech, měl tam nainstalované kamery. Dokázal do nejmenších podrobností popisovat život v každém včelíně.
"Takže, kámo, kdyby si ty tvoje včelí panenky pozvaly nějaké frajery, myslím tím samozřejmě čmeláky, tak ty bys na to hltavě čuměl. Kde je nějaké soukromí, nech je žít, nestrkej do jejich ložnice nos, šmíráku", rozohnil se notně opilý Čenda a silně bouchnul do stolu.
"Nic takového se nemůže stát, mysli hlavou, učivo přírodopisu základní školy, čmeláci a včely", podívá se na něho velmi přísně Severín a v duchu si alkoholového notorika Čendu zařadil do kategorie blbů na odpis a už, už se chtěl uraženě odebrat k odchodu, když nad jeho hlavou se náhle objevila vosa. Nejdříve kroužila dokola a potom se odvážila přiletět, sedla si na okraj sklenice s úmyslem cucnout si sladké čepované kofoly, kterou měl rozpitou vnouček jednoho ze štamgastů.
Severín hbitě vyskočil a jedním chvatem vosu zlikvidoval, opatrně ji strčil do poloprázdné krabičky. Vždy nosil jednu u sebe, udělal na ni čárku a nezapomněl ještě jednu napsat do černého notýsku, který byl součásti jeho příručního zavazadla. Slastně zamlaskal, protože suma mrtvých se zaokrouhlila na rovné dva tisíce.
Všichni v hospodě kývali obdivně hlavou, někteří dokonce nahlas pozitivně konstatovali, že se Severín čím dál více ve svých vražedných metodách zdokonaluje. Je to rychlejší, efektivnější, modernější a také se na to dá lépe dívat.
Náhle si opilý Čenda všimne velkého ošumtělého batohu, do kterého Severín vkládá krabičku. "Ty vole, tobě nestačí vosí mrtvoly, chystáš se na něco většího!", vykřikne Čenda.
"Mlč už přírodovědný negramote, dnes těch vosích funusů bude více, je den D, připíši si do pohřebního notesu nejméně dvojciferné číslo", mne si radostně ruce Severín.
"Neměl byste pytlačit podnapilý, těch pět piv prolitých hrdlem udělá svoje, to mi věřte, nechte si to, až budete střízlivý", skloní se k Severínovi starý hospodský.
"Láry, fáry, poseroutci, vy se zmůžete tak akorát na další škopek chmelového moku, já mám v plánu něco velkého", obrátí se na všechny Severín, zaplatí a s velkým batohem odchází pryč z lokálu.
****
"Pane náčelníku, to vosí hnízdo jsem se chystal co nejdříve nahlásit", blekotá rozčílený starý pan Kadeřábek a ukazuje směrem ke střeše polorozpadlé kůlny.
"Nenapadlo mne, že to může způsobit takovou tragédii", tře si nervózně staroušek oči.
"Nechápu - všechny mu šly po krku, alergický šok způsobil udušení", smutně se k oběma otáčí lékař.
"Co jsem na světě, nic takového, pane doktore a náčelníku, nepamatuji, vždyť on byl včelař", pokračuje roztřepaný stařík.
"Dejte si, dědo, na toho nebožáka, štamprli a já zavolám hasiče na likvidaci těch vosích vražedkyň, myslím, že si všechny do jedné zaslouží šibenici", pohladí po rameni pane Kadeřábka policejní náčelník, načež vytahuje mobil, aby nekompromisně přivolal popravčí četu.
