Stát skončí s podporou opakovaně vyplavených domů

Vláda na svém včerejším jednání schválila nové nařízení, týkající se úvěrů na obnovu bytu nebo domu postiženého živelní pohromou. Poskytování těchto prostředků se dosud řídí několika různými nařízeními a vztahuje se pouze na povod

Včera schválené nařízení sjednocuje celou oblast podpory do jednoho nařízení a přináší několik změn.
V první řadě rozšiřuje možnost poskytnutí úvěru nejen pro objekty zasažené povodní, ale také v případě dalších živelních událostí. Jmenovitě jde o případy, kdy byl vyhlášen krizový stav dle zákona 240/2000 Sb. nebo 3. stupeň povodňové aktivity nebo na dotčeném území nastal alespoň jeden z extrémních meteorologických jevů podle kritérií pro vydávání výstražných informací v Systému integrované výstražné služby, a to:

• extrémně silný vítr přesahující v nárazech rychlost 30 m/s (110 km/h) nebo 40 m/s (140 km/h) pro vrcholové polohy;
• extrémně silná bouřka s přívalovými srážkami, kdy průměr krup přesáhl 4 cm nebo nárazy větru přesáhly 30 m/s (110 km/h);
• extrémní srážky, kdy srážkový úhrn přesáhl 50 mm/6h nebo 70 mm/12h nebo 90 mm/24h nebo 120 mm/48h,
• zemětřesení.

Forma podpory:

Oprava stávajících budov

Úvěry na opravy bytů nebo částí domů pro bydlení budou poskytovány až do výše 300 000 Kč na byt, maximálně však do výše 90 % skutečných nákladů na opravu. Maximální délka splatnosti úvěru je 10 let.

Jedním z nástrojů nového nařízení je povodňová prevence. K výše uvedeným částkám tak lze připočítat dalších až 200 000 Kč na 1 byt, které budou poskytnuty na realizaci protipovodňových opatření (maximálně 70 % nákladů na tato opatření).

Výstavba a pořízení nových budov

Úvěry na výstavbu či pořízení (koupě, dražba) bydlení pro fyzické osoby budou poskytovány do výše 2 500 000 Kč (výstavba), respektive  1 500 000 Kč (pořízení). V obou případech do maximální výše 80 % skutečných nákladů a se splatností 20 let.

Informaci o novém nařízení včera přinesla většina médií. Troufám si však tvrdit, že velká diskuse ještě nastane. Na jedné straně toto nařízení zvyšuje poskytované částky, snižuje dluhové zatížení obcí a podstatně rozšiřuje okruh potenciálních příjemců pomoci.
Pravdou ovšem je, že nařízení také oproti současné situaci některé věci zpřísňuje.
Vláda se totiž rozhodla, že nadále nebude poskytovat opakovaně podporu na stejný účel do trvale ohroženého území, tedy že bude motivovat obyvatele nejrizikovějších oblastí k odstěhování se do bezpečnějších míst.
Nástroje k tomu jsou v novém nařízení hned dva. Za prvé je to podmínka, že nová výstavba podpořená z těchto prostředků, musí ležet mimo záplavová území. To ostatně není nic nového a výstavba v těchto místech je už delší dobu omezována. Toto pravidlo se však týká nejen výstavby, ale i pořízení bytů ve stávající výstavbě, která leží v záplavovém území.

Druhý nástroj se bude týkat těch obyvatel, kteří se rozhodnou stávající obydlí opravovat. Stát zvolil trochu „krkolomný“ postup, kdy sice umožní poskytnutí úvěru na rekonstrukci objektu v záplavovém území, ale především pro obyvatele nejvíce rizikových oblastí bude tato možnost nedostupná.
Jednou z podmínek úvěru na rekonstrukci totiž je, že po celou dobu splácení bude sjednáno pojištění bytu a domu včetně pojištění pro případ povodní.

Pojišťovny rozděluji objekty do čtyř zón podle úrovně nebezpečí:

• 1 - zóna se zanedbatelným rizikem povodně
• 2 - zóna s nízkým rizikem povodně (území tzv. 100leté vody)
• 3 - zóna se středním rizikem povodně (území tzv. 50leté vody)
• 4 - zóna s vysokým rizikem povodně (území tzv. 20leté vody)

Obyvatelé 1. zóny s tímto nebudou mít žádný problém. Stejně tak ve druhé zóně, kde si však za pojištění výrazněji připlatí. Problém nastane pro obyvatele, jejichž obydlí se nachází ve třetí a čtvrté zóně. Zatímco obyvatelé třetí zóny na pojištění většinou ještě dosáhnou, i když za podstatně vyšší částku, v zóně čtyři je obydlí obvykle nepojistitelné.
Jedinou možností pak zřejmě zůstane využití úvěru na pořízení obydlí mimo záplavovou zónu.

Pokud bych měl nařízení sám za sebe zhodnotit, pak jde jednoznačně o krok správným směrem. Omezení pouze na povodně bylo dlouho kritizováno, stejně jako opakovaná pomoc do míst, kde je další povodeň pouze otázkou času. Velmi správný krok pak je rozšíření podpory o protipovodňová opatření.