Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Jak jsem jel do Prahy na vyšetření

Chřipka, která mne trápila tři týdny po mojí poslední cestě vlakem se nějak nechtěla léčit, doktorce se pořád nezdál můj tlak a zvuk plic. Taky jsem si nepřipadal moc ve formě, po těch pěti patrech do schodů se mi dýchalo nějak těžko, přitom jsem po cestě vykouřil jenom dvacet startek. Nemusel jsem čekat, obvykle mne změřila hnedka, jak jsem se vyšplhal do schodů. Ještě že jsem si dal doma ty tři red bully, byl jsem tak nemocný, že bych k ní ani nedošel. 

Nakonec mne poslala do Prahy na Karlák, vyfasoval jsem poukazy na vyšetření, nejdříve jsem si však měl zajet na odběry. Byl jsem z toho v takovém šoku, že jsem se ani nezeptal, co mi vlastně budou vyšetřovat, ale co, někdo mi tam poradí. 

Druhý den jsem poučen z mé poslední cesty vstal raději v půl čtvrté ráno, oblékl se, vypil tři kávy, abych byl na odběry silný, pořádně se najedl a vybaven svačinou v podobě vepřo-knedlo-zela, rozmixovaného v mixéru (v láhvi od mléka), nasedl na babettu, vypůjčenou v noci od souseda, snad se nebude zlobit, řeknu mu to, až se vrátím. 

V půl páté už jsem pomalu ale jistě ujížděl třicetikilometrovou rychlostí směrem ku Praze. Cestu jsem si pamatoval jedinou, jezdím tudy občas autobusem, tak jsem vyrazil nekratší cestou na dálnici. Po několika desítkách minut, kdy jsem kilometr jel a dva šlapal, jsem na dálnici konečně dojel. Už se rozednívalo, provoz pomalu houstl. Jel jsem po dálnici, co to šlo, chvílemi jsem měl pocit, že snad z babetty spadnu, zvlášť když se kolem mne prohnal zuřivě troubící kamion, prevít jeden rasistickej, vidí cigána na motorce a hnedka troubí. Aut troubilo čím dál tím víc, až mi to bylo divné. Nakonec mi to nedalo a zastavil jsem, abych se podíval, jestli svítím. Světlo svítilo, nenašel jsem nic, co by vadilo v provozu, no asi jsem jel moc rychle. 

Nasedl jsem zase na babettu, šlápl do pedálů, šlapal jak blázen a NIC, nechytila. Zkoušel jsem to ještě asi desetkrát, ale babetta ne a ne chytit. Nakonec jsem musel babettu tlačit až do Prahy. Na první zastávku autobusu jsem dorazil asi v jedenáct. Unavený a zpocený jsem sedl na lavičku, babettu opřel o strom. Šel okolo dědeček se psem a ptá se mně, „copak, nejede?“ nejede, říkám mu. „A máte tam panáčku benzín?“ V tom mi došlo, že jediné na co jsem se nepodíval je nádrž. 

Vypil jsem knedlo-vepřo-zelo, přivázal babettu ke stromu dlouhým řetězem, který jsem celou dobu vezl ovázaný kolem boků, navrch přidal pět visacích zámků. Nasedl jsem na bus a po několika desítkách minut strávených cestou busem a metrem, jsem na Karlák dorazil. Vejdu do budovy, hledám někoho, koho bych se zeptal, kam že to vlastně mám jít. Všude kam jsem vlezl, bylo hrozně moc lidí, konečně jsem narazil na čekárnu, kde moc lidí nebylo.

Gastroenterologie, četl jsem na dveřích. Slovo mi sice nic neříkalo, ale usoudil jsem, že přesně sem jsem měl na odběry krve dojít. Seděl jsem jenom několik minut, když vylezla sestra. „Vy k nám jdete na to vyšetření že?, tak mi dejte třicet korun, hned Vás vezmeme“. Nerad jsem jí dal třicet korun a představoval si, jak ten malej z televize žere svojí porci guláše, za mých třicet korun. Pomalu jsem si začal masírovat ruce, jenom jsem nevěděl, kam že mne to budou píchat, no ale co, odběr musí být. Po několika minutách skutečně sestra přišla a pokynula mi, abych šel za ní do ordinace.

V ordinaci už seděl starý, plešatý doktor v bílém tílku, pupek čouhající mu ven nevěstil nic dobrého. Začal jsem si vyhrnovat rukávy, čekajíc píchnutí do ruky. Doktor mi však řekl, abych si sundal kalhoty a klekl si na stůl, na všechny čtyři. Připadal jsem si jako pes, ale omlouval jsem si to modernizací zdravotnictví , jenom mi nešlo do hlavy, jak mne píchnou do ruky, když se o ní opírám?

Na zadku jsem ucítil cosi studeného, doktor mi potíral konečník něčím, po čem jsem přestal konečník cítit. Co se dělo dál si jistě dokážete představit sami. Po pěti minutách jsem byl už tak vyřízený, že mi bylo úplně jedno, co se semnou vlastně děje. Brutální útok kamerou trval ještě asi dalších pět minut, aby mi později sestra utřela zadek jako miminu. Beze slova jsem vylezl ven, ani jsem nepoděkoval, za co taky že jo. 

Při cestě metrem přišel zadek k sobě. Sedět jsem nemohl, stát také ne. Belhal jsem se v postoji jako starý dědek, co zapomněl doma hůl. Konečně jsem dorazil k babettě. V pozici, ve které jsem jel celou cestu MHD, jsem dotlačil babettu k benzínce, kde jsem do ní nalil benzin. Sedět jsem nemohl, celou cestu dom jsem strávil v polosedu, stojíc na pedálech. Po šesti hodinách jsem dorazil domů a svatosvatě si slíbil, UŽ NIKDY NA KARLÁK K DOKTOROVI. 





Autor: Patrik Banga | neděle 14.6.2009 9:00 | karma článku: 28,48 | přečteno: 5546x
  • Další články autora

Patrik Banga

Já ho tím šípem do hlavy trefil náhodou, pane soudce…

Tak nám český Vilém Tell stojí u soudu. Jablko netrefil, zato se však trefil do hlavy. A trefený překvapivě zemřel. Vzniká legenda o tom, jak hrdina chránil svůj majetek před hordou cigánů, kteří mu vykradli dům. Žalobce to však vidí jinak, kvalifikace se podle něj (respektive podle ní, žaluje ho žena) přibližuje vraždě.

21.5.2013 v 8:49 | Karma: 31,66 | Přečteno: 9643x | Diskuse| Ostrava

Patrik Banga

Děti z ghett jsou oběťmi systému

Když jsem byl malý, chtěl jsem být muzikantem, stejně jako můj otec, děd, jeho otec a celá naše famílie. Chtěl jsem hrát na saxofon nebo klarinet, později klavír, kytaru, kontrabas, bicí jako strejda Jonko a nakonec elektrickou kytaru jako Petr Janda. Ten sice z rodiny není, ale hraje taky dobře. Když si táta koupil první škodu 100 MB De Luxe, chtěl jsem být závodníkem. Taky kosmonautem, popelářem, doktorem, hercem jako Radek Dubanský a nakonec ještěrkářem. Dostal jsem také, co se ještěrky týče, tu nejlepší školu.

5.4.2013 v 8:29 | Karma: 31,95 | Přečteno: 3962x | Diskuse| Ostatní

Patrik Banga

Romské sdružení žádá nižší trest – dočkat by se ho ale nemělo

Romští předáci z Nového Boru žádají nižší tresty pro takzvané mačetové útočníky, kteří při potyčce před čtrnácti měsíci v jednom z novoborských barů zranili několik lidí. Podle jejich názoru se nejedná o pokus o vraždu ale „jen“ o ublížení na zdraví, protože jeden z postižených létá po stavbách, není v invalidním důchodu a nemá trvalé následky. Taková drzost, hanebnost. Podivnou logiku a právní expertízu má na svědomí předseda jednoho z místních sdružení Miroslav Tancoš. Ten k dobru ještě přidává informaci o tom, že zraněný bez následků ještě zneužívá sociální dávky.

25.9.2012 v 8:13 | Karma: 35,10 | Přečteno: 3242x | Diskuse| Ostatní

Patrik Banga

Mlčeti zlato… zvláště o věcech, o kterých nic nevíte

To je zhruba můj vzkaz romským nacionalistům, kteří se rozhodli podávat trestní oznámení na hlavní aktéry kauzy v Břeclavi, která posledních pár dnů stále hýbe emocemi na všechny strany. Ta skutečně poškozená strana, tedy břeclavští Romové, prokázala charakter a podala virtuální ruku ke smíření. „Aktivisté“, kteří o břeclavské kauze četli maximálně v novinách, podávají trestní oznámení.

29.5.2012 v 9:09 | Karma: 42,51 | Přečteno: 9948x | Diskuse| Ostatní

Patrik Banga

Sociální vyloučení Romů? Za velkou část problémů si může český stát

Dalo by se říci něco jako „co vlády zasely, to nyní sklízí“. Kolegyně Ivana Karásková píše o chlapci, který nikdy neviděl svoje rodiče pracovat. Chodí na železo a žije z toho, co utrží prodejem. Strašné že? Ale předvídatelné... mnozí sociální katastrofu předvídali, ale mnozí také dělali, že se jich to netýká. Současná napjatá situace nejen na severu Čech je výsledkem.

4.5.2012 v 8:18 | Karma: 46,99 | Přečteno: 29472x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění

3. května 2024  6:43

Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...

Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps

3. května 2024  6:23

Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...

Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí

3. května 2024  6:14

Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...

iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji

3. května 2024

Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....

  • Počet článků 140
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 6189x
Těžko říct. Jsem trošku muzikant, víc novinář, komentátor a vedoucí tohoto blogu. V roce 2023 jsem dostal Magnesii literu za knihu Skutečná cesta ven, jejíž audioverzi jsem namluvil a s kapelou Trio Romano k nahrál soundtrack. Vysloužila si třetí místo v kategorii absolutní vítěz v soutěži audiokniha roku.