Nekonečně dlouhá uhlíková stopa aneb u blbečků na dvorečku...

Jsme závislí na dodávkách ropy z Ruska! Chceme lepší životní prostředí! Nové pracovní příležitosti! Témata posledních let zaplavují média, nastavují politické priority a přitom nám zatemňují zdravý rozum.

Každý z nás chodí do obchodu pro potraviny. Ale všímáte si kolik z nabízených potravin má označení vyrobeno v ČR? Málo, že. Většinu potravin dnes totiž dovážíme ze zemí EU a z třetích zemí (Maroko, Egypt a další).  Ano, je to tak. V důsledku dlouhodobé politiky a zejména po vstupu do EU a s rozšířením působnosti obchodních řetězců v naší zemi jsme se propracovali k setrvalému snižování výroby v zemědělství i potravinářství. S upřímným porozuměním vytváříme prostor pro rozvoj zemědělství, potravinářství a zaměstnanosti v zemích EU i mimo ni a za to dostáváme z EU dotace – těch se ale nikdo nenají a výrobu nenahradí. A tak vozíme sem, vozíme tam, vozíme, vozíme a vozíme. Jeden kamion v mezinárodní dopravě má spotřebu cca 30 litrů nafty na 100 km. Čím je místo původu potraviny vzdálenější a čím delší trasu musí na náš talíř urazit, tím větší má uhlíkovou stopu. Spočítal už moudrý evropský úředník, kolik nafty na převozy surovin a potravin sem a tam potřebujeme a o kolik by se mohla snížit naše závislost na ruských dodávkách ropy a o kolik méně by bylo potřeba prostředků na udržování dálnic? Významně si zvyšujeme uhlíkové zatížení životního prostředí, ale ekologickým spolkům to nevadí!  K čemu je máme? Zdravý selský rozum říká, že co si umíme vyrobit sami, nemusíme dovážet. A u potravin to umíme v lepší kvalitě než okolní Evropa!  Nejsme tedy blázni, kteří místo toho, aby vytvořili podmínky pro českou zemědělskou výrobu a prodej českých potravin, jen mlčky přihlížejí, jak obchodní řetězce vozí potraviny bůhví odkud?! A to už nemluvím o kvalitě. Cesta, kterou vykročily naše polistopadové vlády, je samozřejmě špatná. Přiznejme si, že filosofie: „co si nevyrobíme, to si dovezeme“ nás v českém provedení přivedla k destrukci základního odvětví. V netržním prostředí Evropy teď nemá své místo vůbec. Je třeba ji ukončit a vrátit se na cestu zdravého rozumu a soběstačnosti. 

Margit Balaštíková