Podivuhodný svět televizních reklam

Reklamy jsou všelijaké. Některé, vlastně většina z nich je tak pitomá, až to bolí. U jiných se člověk třeba i zasměje a ocení její kvality. Nicméně, ať dobré nebo špatné, reklamy divákovi předkládají pohled to úplně jiného světa, než je ten, ve kterém vyžíráme každodenní realitu. Čas od času si kladu otázku, co se asi děje v hlavě člověka, který vymyslel nějakou strašlivě stupidní reklamu, která otravuje a nasírá tisíce lidí každý den, zda je hrdý na své dílo, nebo jestli to bere pragmaticky, že dělá něco, zač dostává zaplaceno.

Správné capuccino má tak hustou pěnu, kterou nepropadne ani kostka cukru... co kostka cukru, CIHLA tím nepropadne!

Čokoláda Milka je tak jemná, že když přečnívá přes hranu stolu a dopadne na ní okvětní plátek tulipánu, zlomí se pod jeho vahou. Všichni jste to jistě doma vyzkoušeli :-)

Naproti tomu tuňák Rio Mare je tak jemný, že ho lze rozkrojit srdíčkem salátu. Ponechme stranou, proč by někdo srdíčkem salátu chtěl krájet cokoliv, a přejděme rovnou k té největší technické obtíži a sice, že tuňák Rio Mare je tak jemný, že je nemožné ho v celku dostat z konzervy v jednom kuse a tak pěkně jako v té reklamě.

A další a další haldy lží a hovadin, které musel někdo vymyslet, říct nahlas (!!!) a zadat je nějakým agenturám, aby z toho ty reklamy vyrobily. Proč tak akcentuji to "říct nahlas"? No protože když něco jenom vidíme, nemusí nám hned takhle docvaknout hloupost toho, co vlastně vidíme. Občas některé věci a nápady podrobuji tzv. verbálnímu testu, kdy si prostě nahlas řeknu, co mě to napadlo nebo co jsem právě viděl.

Zajímalo by mě, jestli třeba Steven Seagal podrobil verbálnímu testu aspoň jednu ze svých šílených akčních scén. Že by si třeba sedl a nahlas by řekl: "Takže jedeme v dodávce. Já jsem připoutaný za madlo, jsou u mě dva teroristi a chtějí mě zlikvidovat. Jeden na mě míří pistolí, druhý na mě jde s jedovatou injekcí, kterou mě chce zabít. Já mu tu injekci vykopnu a nohou mu ji zarazím do krční tepny. Nato druhému vykopnu pistoli z ruky a hned mu dám pár kopaček do hlavy. Pak nohama seberu pistoli z podlahy, hodím si ji do ruk, přestřelím pouta, odprásknu řidiče a zadními dveřmi vyskočím z havarující dodávky." 
- zní to hodně blbě. Ale když to vidíte na obrazovce, tak je to celkem zábavné. Ale zpět k reklamám.

Dle mého názoru, představují v reklamě tu největší ulhanost ženské vložky a tampóny, kdy jsou ženy div ne v sedmém nebi, že to na ně zas přišlo. Takže si vezmou svoje přiléhavé bílé gatě a budou se zvesela předklánět, případně si vyrazí na diskotéku. Všichni, úplně všichni!!! výrobci, zákaznice, i tvůrci reklamy, vědí, že je to fantasmagorická lež. Ale všem je to jedno. Skoro mi až připadá, že se v posledních letech tvůrci reklam na ženské vložky a tampóny, předhánějí v tom, kdo vytvoří ještě stupidnější a okatěji lživější raklamu na ten který produkt. Ale jaký je smysl toho všeho? Ženy tyto věci potřebují a každý měsíc si je koupí. Ale která žena uvěří tomu, že zrovna tyhle vložky ji přimějou o svých dnech skákat radostí metr dvacet?! A požaduje vlastně vůbec některá ze zákaznic, aby dané vložky měli právě takovýhle efekt?

Představte si život ve světě z televizních reklam. Svět, kde neexistuje městský provoz a každý z milionů řidičů svým krásným novým vozem brázdí ulice světových metropolí zcela sám. Svět, kde se ženský cyklus stává časem všeobecného veselí. Svět, kde hamburger od Mc Donald's je velký div ne jak víko od popelnice, naducaný a dobroučký a Longer od KFC je fakt dlouhý a velký. Svět, kde vám hodná paní v bance převede půjčky, sloučí je a vlastně vás úplně zbaví povinnosti je splácet, protože chrání vaše sny. Svět, kde ranní instantní káva roztančí vás i celé vaše sousedství. Nevím, jestli jsem morous, ale tolik štěstí, veselí, jistoty, bezpečí, sucha, ochrany, stylu, kvality a flexibility mi připadá vlastně zrůdný. 

A tak apeluji na tvůrce reklam: Ověřujte si ty nápady verbálním testem. Dejte tam trochu víc pravdy, bolesti, lhostejnosti nebo nudy, třeba: "Nový Ford Focus. Když už do zácpy, tak stylově." nebo "Asi budeš i tak podrážděná a naštvaná, ale tvé prádlo vydrží déle čisté." nebo "Nescafé. Skvělé s cigárem při ranní vyhnívačce." nebo  "Nový Longer. Moc se z toho nenajíš, ale furt lepší, než kopanec do řiti." Už bylo dost vší té radosti a štěstí, chce to šedivější, drsnější, realističtější reklamu. Minimálně tím rozpoutáte rozruch a v konečném důsledku i zájem o nabízené zboží, o který přece v reklamě jde, ne?