Pane Balabáne,

po vaší zdrcující kritice všemožných institucí čekám neustále na váš recept, co s tím jako moderní pokrokoví ateisté uděláte. Nějak se zatím nemohu dočkat, tak se vám pokusím pomoci.

Vaši ideoví předchůdci, nazvěme je rudí ateisté, na to měli celou filozofii. Odkud přicházíme je jasné. Jsme nutným výsledkem nesmrtelné a vývojem obdařené hmoty. Co jsme. Jsme budovatelé lepších zítřků, stačíme si na to sami, nepotřebujeme žádné nadpřirozené pomocníky (podle poetických slov písně :"Poručíme větru dešti, kdy má pršet a kdy vát, proměníme celou zemi v květu rajských zahradu!), Kam jdeme. Do komunismu plného štěstí.

Obyvatelé, lidé světa míru a socialismu odmítli ne odkud jdeme a co budeme, ale odmítli náplň života "co jsme", už třeba jen tím, že dělníci nedosahovali takové produktivity práce, že vědci podávali méně patentů a že organizátoři výroby se starali o ideologii a ne o výrobu, ve vztahu k těm na druhé straně barikády.

Vy dnešní ateisté, nazvěme vás třeba modří ateisté jste postaveni před úkol jak motivovat šiky obyvatel když na otázku odkud jdeme odpovídáte : Jsme nahodilým paradoxním výsledkem chemicko-fyzikálních reakcí. Co jsme : materiálním zvířetem, náhodou obdařeným vlastním vědomím, zmítajících se v trapných a ponižujících situacích, vyplývajících z mezilidských vztahů, naším jediným cílem je dosahování slasti. Kam jdeme. : osamění, nemoc, smrt.

Zkuste nám na to odpovědět. Hrdinové, kteří se nebojí kritizovat profláknuté instituce by se neměli bát odpovědi.

A ještě v jedné věci bych se vám snažil pomoci. Jak je vidět, s lidmi, ať zprava, nebo zleva se už nic nedá udělat. Co kdybyste se zeptal v NASA, zde tam nemají pod palcem nějakého dokonalého mimozemšťana, který by to všechno vyřešil?

Hezky napsaná úvaha

řekla bych, že píšete dobře, ale něco je trochu jinak. Hus byl pro komunismus požehnáním, ne že ho nenáviděli. Byl manipulativním ukazovátkem špatnosti církve a to celé s dramatem upálení mělo působit na děti ve škole zcela podobně jako zapálené nedělní kázání s nejvýmluvnějším důkazem toho, že věřící člověk je divný, Divný...a obrátit se ku ,,svatému,, pionýru a ssm je ta nejlepší cesta.

Vyberu z toho vašeho jedno ... jo, chlap, co se srdnatě postavil molochu a nepokakaně dokázal držet do poslední chvíle styl: Nejsem ke koupení.

že byl místy až k pousmání, co se týkalo obyčejných lidských radostí, fanatické horlení proti sexu v hambincích, tvrdá kritika hezkého oblečení sošek madon...je známé:)) Mám ho ráda.

Hus bol jednoznačne náboženský fanatik, ktorý kritizoval ostatných, ale sám až taký cnostný život zrejme neviedol. Pôsobil v dobe, kedy bola heréza smrteľným nebezpečenstvom, pretože mohla otriasť jedným z troch pilierov, na ktorých vtedy spoločnosť stála a toto sa v tej dobe končilo krvavými jatkami, tak ako aj v Husovom prípade. Z jeho procesu je zrejmé, že sudcovia robili všetko preto, aby ho neposlali na hranicu a chceli po ňom akékoľvek ústupky. Hus je postava, okolo ktorej sa vytvorila legenda, ale skutočný Hus bol asi iná káva.

Kdyby Hus nevedl ctnostný život, určitě by mu to dávali jeho nepřátelé "sežrat". Tady problém nebude. Ale máte pravdu v tom, že jeho myšlenky otřásly společností - a otřásly by jí i dnes či kdykoli jindy. Hlavně jde o učení navazující na Wyclifův 15. článek, tedy že ztrácí oprávnění ke své hodnosti ten, kdo žije v těžkém hříchu. Na to mu Zikmund (podle Mladoňovicovy relace) odvětil celkem trefně: "Jene Huse, nikdo nežije bez hříchu". Husův postoj je v tehdejší krizové době pochopitelný, ale už krátce po Husově smrti se ukázalo, že Písmo, které Hus pokládal za jedinou autoritu, si každý samozřejmě vykládá jinak - a chod takové společnosti je nemožný. (A v neposlední řadě sám Hus přinejmenším do roku 1412 k prosazení svého programu využíval i přízeň krále, který ctností zrovna neoplýval:-)

Vy ale nejste nevěřící. Vy jste, a sám to o sobě jasně dáváte najevo, militantní ateista s ukrutnou nenávistí k čemukoliv, co zavání křesťanstvím. Takže si laskavě neberte Mistra Jana do úst.

Vy, vítač muslimů, budete někomu vyčítat nedostatek křesťanství?

Jan Hus bojoval proti špatnosti v církvi, ale mezi jeho pozdějšími následovníky se objevili možná ještě větší zrůdy, než proti kterým se Hus stavěl. Čím to, že se ty upřímné náboženské snahy vždycky tak zvrhly? Kdy se ta skupina lidí bojujících za správnou věc změní v tupý dav ovládaný prasaty u koryt?

Jednou z možností je, že k této přeměně začne docházet v momentě, kdy patřit k takové skupině přestává být nevýhodné a naopak to začíná poskytovat materiální výhody. Tehdy v ní začne hledat bezpečí oportunisti - lidé, kteří by se k hrstce společensky stigmatizovaných, případně i pronásledovaných lidí, jejichž hlavní satisfakcí je vědomí, že dělají správnou věc, nepřidali.

Dobře napsáno, jen nevím, kde jste přišel na to, že komunisté nenáviděli Husa. Ti ho naopak glorifikovali (viz třeba Vávrův film Jan Hus) a používali jako argument proti církvi (upálili jste nám Husa!).

Jenže většina těchhle husitů už byla z morálního hlediska stejná sorta lidí jako ti, proti kterým se Hus postavil. Akorát oblékli jiný kabát. Forma jiná, morální obsah stejný. I tenhle strom byl nakonec prohnilý, třebaže vyrostl ze zdravého semínka.

Tohle byla reakce na nejvíc doporučovaný komentář pana Buriana. Vkládal jsem to tam, ale nějak se to ne a ne zobrazit.

Poslední dva odstavce mají hlavu a patu. Zvláště ten úplně poslední je perfektní.

Vše před tím je plevel. Kdyby to tam nebylo, dal bych karmu.

K tomu poslednímu odstavci - nevím, jak to myslel Hus, ale ti jeho následovníci (Husité) do té rány řezali tak, že pacient (České země) vykrvácel.

Po novém přečtení článku, včetně diskuzních příspěvků je to jasné. Pan Balabán je prostě morální hrdina, s velkým intelektuálním nábojem, revolucionář měnící svět.

Považte - v době liberální demokracie, kdy si může každý kecat co chce, ve virtuálním prostoru, kdy se na ty kecy nespotřebuje ani drahý papír, si dovolí kritizovat společnost, která existovala před 600 lety. A že to udělala jinak, než si pan Balabán představuje jak by to mělo být správné, tak to ta společnost dostala co proto - přesně v intencích posledních 60 let.