Dvacátý osmý říjen je nejvýznamnější ze státních svátků. Vznik Československé republiky v roce 1918 patří ke klíčovým mezníkům českých a světových dějin.
Vznik Československa je neoddělitelně spojen s osobností prvního prezidenta T.G.Masaryka. Masaryk byl v evropské politice moderních dějin unikátem. V čele žádné evropské země ve 20.století nestal muž, který by byl více filozofem než politikem.
Masaryk byl jen jednou z řady význačných osobností, které utvářely dějiny české státnosti a kultury a kteří vnímali Boha a duchovní svět jako hlavní oporu a zdroj inspirace pro svou práci. Vzpomeňme svatého Václava, dodnes vnímaného jako duchovní ochránce české země. Anežku, sestru krále Václava, jež proslula charitativní činnosti. Nejslavnějšího z králů Karla IV, který z Prahy udělal politické i duchovní centrum tehdejšího světa. Náboženského reformátora Jana Husa, který o víc než století předběhl Martina Luthera. Či učitele národů Komenského, jehož pedagogické a filozofické spisy jej umisťují na roveň slavných antických filozofů typu Platóna.
Aktuální výročí 28.října jako vše v tomto roce je jiné a netypické. Epidemie Covidu postavila vládu do těžko řešitelného dilematu. Zabrzdit epidemii totálním uzavřením ekonomiky a života za cenu obrovského zadlužení a ekonomických ztrát? Nebo riskovat kolaps zdravotnictví a spolu s tím i tisíce mrtvých?
Často přemýšlím, proč právě naše země vede žebříček v počtu nakažených na tisíc obyvatel na světě. Pochybuji, že hlavním důvodem je rozvolnění opatření v létě, či nedisciplinovanost českých občanů. Myslím, že důvody jsou hlubší a je možné je pochopit jen tehdy, když se začneme dívat na náš život a to co nás v něm potkává, jako na školu která nás má něčemu naučit.
Podívejme se do naší historie. Kdykoliv jsme hledali pomoc a spásu někde vně, nebo jsme se začali opičit podle cizích vzorů, dočkali jsme se zklamání a tragédii. Spoléhání se na pomoc od západních protestantů v roce 1620 vedlo k porážce Stavovského povstání a tragédii Bílé hory. Spoléhání na pomoc západních demokracií v roce 1938 vedlo k tragédii Mnichova. Spoléhání na spojenectví se Sovětským Svazem v čase druhé světové válce a krátce po ní vedlo k hrůzám komunismu.
Naopak přimknutí se k duchovnu vedlo k tomu, že jsme se jako národ stali neporazitelnými. Když husité ve chvíli vnějšího ohrožení země zapomněli na své spory a rozmíšky a spojili se, tak stačilo, aby zazněl chorál „Kdož sú boží bojovníci…“ a nepřátelské vojsko křižáků se dávalo na panický útěk.
Pod slovem modlitba se ve své podstatě nerozumí pasivní odříkání nějaké náboženské fráze. Je to duchovní prosba, která aby měla úspěch, musí být plna citu a nadšení. Při modlitbě se obracíme o pomoc k Bohu a vyšším bytostem, které jsou s námi stále spojeni a ochotny pomoci ve chvíli, když o to požádáme.
Duch není cítit ani vidět. Přesto síly ducha řídí a ovlivňují i sféru materiální existence. Jako prevence onemocnění Covid a mnoha dalších není klíčové jen dodržovat hmotnou hygienu. Význačnou roli hraje lidská imunita a úroveň vitálních sil člověka. Již v dávnověku existoval obor duchovní léčby, který význačný český filozof Josef Zezulka nazval biotronikou. Velice si cením toho, že v tomto mimořádném čase je každý večer o 21.hodině možnost se přiladit k pravidelnému duchovnímu působení biotronika Tomáše Pfeiffera, žáka a pokračovatele Josefa Zezulky, který význačně rozšířil hranice lidského poznání ve sféře duchovní léčby a především duchovní vědy-filozofie.
