Atentát na Fica

Ve středu 15.5. ve slovenském městě Handlová, krátce po zasedání slovenské vlády 71 letý spisovatel J.C. postřelil slovenského premiéra Roberta Fica

Zatímco představitele slovenské vlády spatřili v útoku na premiéra důsledky štvavé kampaně opozičních médií, český provládní plátek Forum 24 označil útočníka jako proruského člověka jen na základě toho, že kolem roku 2015 byl krátce členem paravojenské skupiny Slovenski branci v jehož čele stal lídr vyčvičený ruským Specnazem.

Ve skutečnosti již od roku 2018 se atentátník J.C. otevřeně stavěl proti Ficovi, podporoval Zuzanu Čaputovou, účastnil se protivládních demonstrací a byl podporovatelem Ukrajiny v boji proti Rusku.

Premiér Fico je velmi výrazná osobnost, silný politik, který tvoří tandem s Viktorem Orbánem na poli evropské politiky. Před svým nedobrovolným odchodem z premiérské funkce v roce 2018 ještě se příliš neodchyloval od standartního mainstreamového sociálně demokratického politika.

Zlom přišel v době Covidu. Fico se ostře pistavil proti pokusu použít epidemie Covidu k nastolení totalitního systému. Odmítl přehnaná covidová opatření a kampaň vůči neočkovaným.

Před slovenskými parlamentními volbami v roce 2023 pak odmítl jednostranný pohled na válku na Ukrajině a prohlásil, že když vyhraje volby, Slovensko zastaví oficiální vojenskou pomoc Ukrajině na státní úrovni.

Ač se všeobecně předpokládalo, že svůj postoj po volbách změní, nestalo se tak a naopak Fico ve svých stanoviscích ještě přitvrdil. Před jednáním u francouzského prezidenta prozradil, že ve hře je vyslání vojáků na Ukrajinu z členských zemí NATO a popsal konfikt na Ukrajině jako proces vzájemného vyvražďování Slovanů iniciovaného ze Západu.

Tím vzbudil doslova histerie v táboru těch, kteří sami sebe označují za ty slušné, demokratické, civilizované, zatímco představitelé opačného proudu jsou v jejich očích jen hloupými proruskými dezoláty, kteří si zaslouží jen pohrdání. Česká vláda omezila kontakty s tou slovenskou a média začala psát o nejhlubší krizi v česko-slovenských vztazích v moderní době.

Za této situace došlo k atentátu. Nevidím do mysli atentátníka, přesto se pokusím se podívat na věc z jeho pohledu. Vidí ve Ficovi ztělesněné zlo a svůj čin bezesporu vidí jako osobní oběť, která měla Slovensko zbavit tohoto zla, když se to nepodařilo prostřednictvím voleb.

Důsledky útoku moho být dvojí. U některých lidí může vést k uvědomění, že polarizace společnosti na dva nesmiřitelné tábory došla až příliš daleko a je třeba začít s usmiřováním a omezením vzájemných nadávek.

U jiných naopak může posílit tendenci k radikalizaci a to u obou znapřátelených táborů. Mohou se objevit pokušení k dalším obdobným útokům na politiky. Může ale podpořit i snaha představitelů jednoho tábora umlčet představitele tábora opačného omezením svobody.

Ve slovenské vládní koalici se již objevují hlasi žádající například omezení veřejné diskuze na internetu. Ač v těchto diskuzích mnohdy zaznívá nenávist, nemyslím si, že je to úplně dobrý nápad. Vylilo by se tím s vaničkou i dítě. Myslím si, že obrana demokracie a svoboda slova by měla být naší prioritou. Snížení nenávisti, zlepšení atmosféry ve společnosti je pak úkolem pro každého z nás v našem osobním životě.