Ještě jednou k havarii MH17

Včera jsem na  blogu zveřejnil svou úvahu ke zprávě nizozemské vyšetřovací komise týkající se sestřelu malajského letadla nad východní Ukrajinou v červenci loňského roku.

Pod mým článkem se rozproudila široká diskuze. V rámci ní zazněl i tento názor s dotazy na mou osobu.

"Jak je to dlouho co sami Rusové pustili do oběhu "jedinou správnou verzi" o sestřelení letadla ukrajinskou stíhačkou? Nebyl jste to vy sám,kdo tady tu "pravdu" obhajoval? Necítíte se jako podvedený hlupák?Ta ruská pravda už neplatí? Proč? Protože je závěr komise usvědčil ze lži.Tak musí přijít na řadu další lži a manipulace...Rusové od začátku jen lžou,proč asi?"

Rád bych tazateli na dotazy odpověděl. Předně jako podvedený hlupák se necítím. Pokud jsem kdy v minulosti psal o způsobu sestřelu letadla, pak jsem citoval názory expertů. Loni jsem zveřejnil názor zbrojního experta pana Lužného, který na základě fotografií trupu usoudil, že nejpravděpodobnější verze je sestřelení letadla leteckým kanónem, případně lehčí raketou. Jen tak mimochodem. I když se v této pracuje s verzí sestřelu ukrajinským Bukem, není stále vůbec  jisté, že Buk byl tím, kdo malajské letadlo skutečně sestřelil. Pouze ruská firma vyrábějící Buk provedla na modelu simulaci zasažení letadla touto střelou.

Pokud jsme u lží, nebyla to jen ruská strana, která hovoří o zfalšování nizozemské zprávy. Podobně se vyjádřil na ČT i zbrojní expert Jaroslav Štefec.

Za prvé potvrdil, že dnes není žádný problém přesně určit polohu odpalovacího zařízení a tak znevěrohodnil tvrzení komise, která určila místo ze kterého raketa vylétla na neuvěřitelných 320km2.

Štefec řekl "Existují zde reálně dva nástroje. Ten první je matematická analýza dráhy rakety, jež má přesně definovanou trajektorii letu při navádění na cíl tohoto typu. A ze záznamu radaru by mělo být přesně zjistitelné, kde byl Boeing zasažen raketou. Řádově jsou ty souřadnice určitě známy. Proto by mělo být poměrně dobře zjistitelné, odkud ta raketa vylétla. Existují poměrně sofistikované programy, které umožňují modelovat rozpad letounu ve vzduchu. Pokud vím, tak jimi disponuje americká strana a už byly několikrát použity pro modelování letounů, které se rozpadly ve vzduchu v důsledku konkrétních katastrof. Například, když se odlomil ocas Boeingu 747, hledali v moři, a právě toto jim umožnilo najít klíčové části letounu.“

Za druhé zbrojní expert vyvrátil možnost, že by k sestřelu malajského letadla případnou střelou BUK mohlo dojít omylem.

Ten kdo vypálil raketu na civilní cíl tak v momentě, kdy stiskl tlačítko, musel vědět, že střílí na civilní cíl, protože musel ručně vyloučit systém, který zamezuje vypálení vojenské rakety na civilní cíl.“

Za třetí starší typ 9N38, jehož úlomky prý nalezli nizozemští vyšetřovatelé v troskách MH17, Rusko prý ve výzbroji již nemá, ale disponuje s ním právě ukrajinská armáda. K otázce redaktora Klepetka, zda nemohlo Rusko dodat separatistům starší typ uvedl Štefec tento názor.

„Nikdo to neudržuje ve skladech z bezpečnostních důvodů. Není důvod proč by tyto rakety povstalcům dodávali. Je to nebezpečné, taková raketa prostě přestane být bezpečná.“

Vedle vyjádření pana Štefce jsou zde další otázky které jsem nadnesl v předchozím článku a v diskuzi o něm. Kde zmizely záznamy letu MH17 z letového střediska? Co skutečně je na satelitních záznamech pořízených Američany o kterých hovořili ihned po sestřelu jako důkazech ruské viny, ač tyto záznamy s odůvodněním tajení zpravodajských informací nezveřejnili?

Těch otázek si můžeme klást daleko víc. Komu sestřelení civilního letadla tehdy nejvíce prospělo? Rusko bylo obviněno, spustila se vlna protiruských sankcí dopadajících nejen na Rusko, ale zpětně i na EU. Podporu části obyvatel EU sankce získaly jen proto, že uvěřili věrolomnosti Rusů neváhajících sestřelit ani civilní letadlo. Zde se ale již dostávám do úrovní spekulací o tom, kdo za útokem stál  a těm se v tomto článku věnovat nechci.