Hydepark o Ukrajině

Včera jsem večer poslouchal Hydepark s panem senátorem Štětinou. Původně jsem se dívat nechtěl. Pohled pana Štětny známého až nenávistným odporem k Rusku mně rozhodně není blízký. Nelitoval jsem však. Překvapilo mně, že pan senátor nakonec více méně řekl spíše mezi řádky a nechtěně, jak to s tou ukrajinskou revolucí vlastně je.

Jeden z prvních dotazů na něho se týkal toho, kdo vlastně střílel na Majdanu. Jako účastník demonstrací popsal svou zkušenost. Odstřelovači kteří zabili v Kyjevě desítky lidí nepatřili ani k táborů demonstrantů ani policistů. Řekl, že nikdo dodnes neví kdo vlastně oni muži byli a kdo jím nařídil střílet. První koho zabili také nebyl demonstrant, ale policista z Berkutu. Ukrajinští představitelé a česká média vyní Janukovyče z vražd demonstrantů. Janukovyč je jistě zodpovědný z korupce, ale pro jeho zapojení do vražd na Majdanu nejsou žádné důkazy.

Další dotaz na pana Štětinu se týkal ústavnosti svržení Janukovyče. Popsal, jak k tomu došlo. Opoziční představitelé oznámili na Majdanu páteční dohodu zástupců EU, opozice a Janukovyče o změně ústavy a předčasných volbách. Jeden z čelných demonstrantů si vzal slovo a prohlásil, že Majdan dohodu respektovat nebude. Pohrozil, že pokud Janukovyč neodstoupí, dav vezme útokem prezidentský palác. Janukovyč předešel lynčování jentěsně útěkem z Kyjeva. Pan Štětina řekl, že převzetí moci sice bylo protiústavní, ale demonstranti byli v právu. Protože jinak by se Ukrajinci nevymanili z moci zlého Ruska.

Jeden z posledních dotazů se týkal násilností a pogromů na Ukrajině ke kterým dochází v posledních dnech. Dotaz popisoval šíření fašistických nálad, násilí, bití, ponižování i vraždy údajných stoupenců bývalého režimu, ke kterým dochází na Ukrajině v těchto dnech.  Pan Štětina to nepopřel. Řekl, že to zkrátka patří ke každé revoluci, jejíž cíle jsou ale spravedlivé. Já se ptám. Jaký je pak rozdíl mezi názory pana Štětiny a vůdců fašistických stran ve 30-letech či komunistckých vůdců 50 let? Ti také tehdejší násilí omlouvali tím, že se jedná jen o vedlejší projevy něčeho, co nám přinese lepší svět.

Mezi tím se bouří Krym a mnozí Rusové žádají připojení k Rusku. Rusové vyhlásili bojovou pohotvost a neznámí ruští ozbrojenci ovládli místní parlament a letiště. Je to jen přímý důsledek toho, co se děje v Kyjevě. Ukrajinští poslanci např. tím, že ihned schválili zrušení jazykového zákona, který zajišťoval menšinám vyšší jazyková práva dal Rusům najevo, že je nový režim považuje v podstatě za méně cennou součást společnosti, že východ Ukrajiny by měl být zticha. Těžké události, kterým bude Ukrajina možná čelit v příštích dnech a měsících, tak zvelké části bude způsobeno chováním představitelů, dnešním Kyjevem reprezentované Ukrajiny.

Sám Západ odpovědný z velké části za rodmýchávání nacionalistických vášní může na situaci na Ukrajině také zle doplatit. Nutnost obřích půjček Kyjevu dále zvýší už tak velké dluhy západu. Není také jisté, jak na tok peněz a Ukrajinu budou reagovat třeba Řekové, jejichž ekonomika je doslova drancována západními věřiteli? Co udělají demonstranti na Majdanu, když uvidí, že podepsáním asociační dohody se západem se jech životy nezlepší?  A co vztahy západu s Ruskem, na kterém jsme stále tak hodně surovinově závislí?