Popusťme teď uzdu fantazii natolik, že připustíme, že Karel Němec na severním pólu nestanul. Já vím, je to těžké, ale dejme tomu. Ani v takovém případě nelze Pearymu přiřknout prvenství.
Jednak zcela chybí údaje o měření polohy jeho výpravy (s ničím takovým se Peary vůbec nenamáhal a spoléhal, že mu to projde), jednak podle moderních propočtů dosáhl pozice 89°57' severní šířky. Ono se to nezdá mnoho, ale počítejme společně: jeden stupeň zeměpisné šířky (pro zjednodušení pracujme s referenční koulí) představuje 111,2 km. Prostým dělením zjistíme vzdálenost připadající na jednu úhlovou minutu, tedy 1853,33 m. Z toho se dá vyvodit, že Peary v domnělém okamžiku dosažení cíle byl od pólu vzdálen 5560 metrů, tedy něco málo přes pět a půl kilometru! Poloha výpravy Karla Němce je naproti tomu bezpečně určena Polárkou v nadhlavníku. Jeho prvenství tedy nemůže být nikterak zpochybněno. A zároveň je vidět, jak jednoduše a bez složitých procedur lze polohu určit. Peary se tak hloupě připravil o pomyslnou stříbrnou pozici na severním pólu, jež by za oslavování, byť menší, nepochybně stála.
Pojďme nyní pohovořit o těch dalších. Nebudeme uvažovat amatéry typu Byrda, kteří pól přeletěli v pohodlí letadla, či neumětely jako Amundsen, kteří při pokusu o totéž havarovali daleko od severního pólu. O vylhaných Cookových pohádkách o přezimování v kraji věčného ledu se snad lze zmínit pouze pro úplnost. Pevnýma nohama na severním pólu stanul jako druhý po Čechovi Němcovi Rus Alexandr Kuzněcov 23. dubna 1948, byť i ten si část trasy pomohl letadlem. Na samotný pól se však alespoň obtěžoval dojít po svých.
Klasicky za pomoci psího spřežení se na pól dostal až 6. dubna 1969 Brit Wally Herbert, který tak plně a hlavně důstojně následoval příkladu legendárního Čecha. Herbert byl též spisovatel a plánoval vydání knihy o své výpravě, v důsledku toho však došlo na cestě k malému zdržení, jež Herbertovi znemožnilo dosáhnout severní točny v den 60. výročí jejího prvního pokoření. Rozhodujících osm hodin prý Herbert strávil zdlouhavým sepisováním pro historii nepodstatných detailů, které prý nechtěl zapomenout do doby, než se k sepsání plánované knihy dostane. Dosažení cíle pak tedy věnoval - a podotkněme, že trochu nečestně - pochybnému výročí Pearyho výpravy, jež pólu vůbec nedosáhla.
Závěrem mého referátu mi dovolte zmínit jeden nezpochybnitelný detail: druhým Čechem na pozici 90°00' severní šířky byl až 10. května 1993 Miroslav Jakeš.
