Už jsem tu popisoval svůj názor na rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1 ohledně pokuty pro premiéra Sobotku. Čekal jsem na pokračování a dočkal jsem se ho. Absurdního, jak je absurdní všechno okolo Babiše-Bureše. Nejprve tentýž úřad svoje rozhodnutí zrušil. O den později byla celá věc korunována rozhodnutím bratislavského soudu.
Upřímně řečeno, nepřeji si, aby se mi na území Slovenské republiky někdy přihodilo cokoliv, abych se musel domáhat tamní spravedlnosti. Slovenské soudnictví, které dalo před důkazy historiků přednost svědectví estébáků, tedy lidí charakteru křivého, se rozsudkem znamenajícím Babišovu nevinu naprosto zdiskreditovalo a ztratilo na důvěryhodnosti. Andrej Babiš se nyní jistě bude ohánět "rozsudkem nezávislého soudu". Mimochodem, blbší spojení čeština (a zřejmě ani slovenština) nevymyslela. Označení "nezávislý soud" je pleonasmus, používaný často k jedinému účelu: aby dodal váhy rozsudku, který sice může být podle práva, ale jindy slepá spravedlnost při něm silně mrkla na tu nebo druhou stranu. Pokud připustíme existenci soudu nezávislého, předpokládáme automaticky, že existují i soudy závislé. Což je samozřejmě - doufejme spolu - nesmysl.
Ale k věci. Soud na základě svědectví dvou příslušníků Státní bezpečnosti rozhodl, že Andrej Babiš nebyl Bureš. Používám ta přirovnání často, ale představte si, že by dva gestapáci dosvědčili, že třetí gestapák gestapákem nebyl. Cítíte tu absurditu? Estébáci Július Šuman a Andrej Kuľha si prý tehdy v listopadu 1982 Bureše vymysleli, buď aby doložili vlastní činnost nebo aby získali nárok na odměnu za získanou duši. Nyní, v roce 2014, náhle kdesi získali smysl pro pravdomluvnost. Nezískali, jsou to lháři: buď lhali tenkrát, nebo lžou teď. V obou případech je to další důvod, proč je považovat za nevěrohodné. Kuľha navíc o Babišovi lže kdykoliv a cokoliv, jak se mu to hodí: v říjnu 2013 během jednoho týdne deníku SME potvrdil, že Babiše zná, aby o pár dní později tvrdil, že ho v životě neviděl, přičemž se vymlouval, že v telefonu špatně rozuměl.
Tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš prý figuruje ve dvanácti svazcích. Estébáci Kuľha a Šuman by si museli dát setsakra práci, aby vymyšleného agenta vymysleli do důsledků, aby v jejich lži Státní bezpečnost neobjevila mezeru. Museli by falšovat nejen Babišův vázací akt, což by asi samo o sobě dalo práce nejméně, ale museli by neprůstřelně padělat i všechny svazky navazující, všechny, kde je Bureš zmiňován, dále pak dokumenty ke konspiračnímu bytu i takzvaný objektový svazek vedený na podnik Petrimex. To by pravděpodobně nedělali už nic jiného, a stejně možná zbytečně. Neboť každý kriminálník ví, že do lží se nakonec nevyhnutelně zaplete. A mimochodem, Kuľhův nadřízený rozhodně popřel, že by bylo možné svazky československé komunistické tajné policie falšovat.
Co nás tedy teď čeká: Bohuslav Sobotka pokutu platit nebude, Babiš si ho tedy nebude v tomto případě muset kupovat. Slovenský Ústav paměti národa se proti rozsudku odvolá, nějaký čas si musíme počkat, jestli nakonec uspěje. A Andrej Babiš? S pravděpodobností hraničící s jistotou bude i nadále ministrem a místopředsedou vlády. A pro začátek by mohl Kuľhovi a Šumanovi dosvědčit, že nebyli agenty StB.
