Jak vytvořit ideální předvolební průzkum

Proč jsou předvolební průzkumy většinou brány na lehkou váhu? Hraje rozhodující roli neustálá změna názorů věřejnosti? Existuje tedy možnost vytvoření průzkumu, který by alespoň část veřejnosti uspokojil a dal jim skutečnou jistotu?

Průzkumy jsou rok od roku méně oblíbenou předvolební součástí. Diskuse po jejich uveřejnění napovídají, že prakticky žádná věková skupina není zcela spokojena. Segmentace totiž není jen o věku, pohlaví nebo příslušnosti k té či oné straně, je daleko komplexnější.

Hlavní charekteristikou každého z nás je totiž nerozhodnost a neustálá změna názorů v závislosti k měnící se situaci. Ze zarytých levičáků se stanou zarytí pravičáci, z nevoličů voliči a podobně. To vše během pár dnů. Průzkumy tedy napovídají jen to, že je tady hrstka rádoby rozhodnutých voličů. Nikdo ale nemluví o tom, v jakém horizontu a v důsledku jakých situací by své názory obratem změnili.

Krátký příklad. Pokud bude Babiš usvědčen na Slovensku jako legitimní agent STB, troufám si tvrdit, že deset procent voličů Ano2011 začne o své náklonnosti k této straně pochybovat. Z jednoho prostého důvodu. Takzvaný opinion leader ztratí důvěru a to se u nás trestá smrtí. Potažmo vymazáním dané osoby z imaginární schránky důvěry a jeho uložením ve schránce "death".

Lze vytvořit tedy průzkum, aby byli všichni spokojeni? Ano bylo by to možné, ale časově nesmírně náročné, tazatelé by museli mít opravdu tuhý kořínek a stejně by se našel nějaký samozvaný expert, který celý život hledá jehly v kupce mediálního sena.

Postup by byl následující (pro relevantnost výzkumu by měl být použit vzorek minimálně deseti tisíců dotazovaných):

Nejprve rozdělit voliče podle věkových skupin, první segment. Druhý segment podle vzdělání. Třetí, podle situace v rodině, kompletní rodina, sourozenci a podobně. Čtvrtý podle zaměstnání. Z těchto čtyř segmentů by se vybral vzorek nejčastěji se vyskytujících reprezentativních jedinců, kteří plně zastoupí možné voliče z demografického hlediska. Ideální by bylo získat kolem dvou tisíc občanů.

Další krok politická segmantace. První, přikláním-li se spíše k pravici nebo levici. Druhý, jak často chodím volit. Kolik času věnuji přípravě na volby, prostudováním materiálů a podobně. Třetí jakou politickou stranu jsem volil v minulých volbách a jakou budu volit nyní. Zde se již o dvoutisícové mase dozvíme více a můžeme začít porovnávat. Přiřazovat věk a povolání. Opět sledujeme nejčastější odpovědi.

Poslední a nejdůležitějším krokem by měl být výzkum odhalující situaci po volbách. Potažmo to, co si voliči o vládě myslí, jestli je přesvědčila či nikoli a jaké kroky by přispěly k jejich spokojenosti. Dále by se zde mohla objevit otázka, zdali uvažují o volbě jiné strany a proč. V jakém horizotu se pro tento krok rozhodli a tak dále. Pokud budeme opět sledovat nejčastější odpovědi a spojíme si je s výsledky předchozích průzkumů, nalezneme profil typického voliče, který nám může zodpovědět nám prozatím neznámé odpovědi na kladené otázky.

Dozvíme se z jaké cílové skupiny "ideální" volič pochází. Kolik by si měl zhruba vydělávat. Jaká strana má opravdu reálnou šanci volby vyhrát. Jaké kroky pro to má učinit a co udělat pro to, aby po volbách nezklamala. Vznikne tedy jeden rádoby fiktivní zástupce národa, který bude předjímat chování a myšlení ostatních. Lidé se tedy budou moci inspirovat a nebo se zamyslet, což by v konečném důsledku zapřičinilo to, že by množství předvolebních průzkumů nebylo potřeba. Existoval by totiž jeden vztyčný bod, který by se dal do budoucna využít.