"Haló tady covid linka!" ale moc toho nevíme

"Dobrý den, u telefonu Martina na lince 1221, co si přejete?" tuhle větu slyším s obměnami jmen denně. Rutina v případě, že se staráte o testování zaměstnanců a řešíte Covid na denní bázi v práci. Jenže pomůže Vám taková Martina? 

Začal březnový blázinec a nikdo neměl jasno v tom, co platí, nebo neplatí. Máme 14.3. a nejasno je stejně jako na začátku. Nejhorší na celé situaci je, že nejasno mají i Ti, co by měli mít jasno. 

Přejíždíme

Prozřetelně jsem si v neděli 28.2. stáhla všechny dokumenty nutné pro přejezd z jednoho okresu do druhého. Přicházím do práce v pondělí 1.3. zhruba v 7:30. "Můžete mi dát potvrzení?" zastaví mě hned jeden zaměstnanec na chodbě. "Zkoušeli jsme si je stáhnout, ale nefunguje to," odvětí druhý. "Ha, ještěže je mám uložené," říkám si v duchu. 

Sednu tedy k počítači, dám tisknout a vysvětluji, co a jak. Mám takový pocit, že čestné prohlášení a takzvaný formulář o přechodu okresu, je jedno a to samé. Nevadí, trpělivě vysvětluju, co je třeba doplnit, razítkuju a podepisuju potvrzení o zaměstnání. Kolegové po půl hodině odchází a vyráží na montáž na Slovensko. "Modlím se", aby měli vše potřebné. 

Znovu sedám k počítači a studuju, jestli jsem na něco nezapomněla. Samozřejmě formuláře na vnitru se stáhnout opravdu nedají, zase to přetížení systému...Uvažuju nad tím, že bude třeba vyplnění formulářů a jejich účel lidem vysvětlit. Organizuju prezentaci, tisknu, razítkuju a podepisuju. 

Obědváme

To se tak ráno líčím u ranního vysílání ČT24 a slyším: "Ministr Havlíček rozhodl o zavření závodních jídelen ode dneška!" koukám vyjeveně na televizi a přemýšlím, co teď. Zvoní mi telefon: "Už jsi to slyšela?" ptá se kolega. "Ano, slyšela," odvětím. Obědy už jsme měly objednané, tak jsme se rozhodli pro jejich rozdání v plastových krabičkách a následnému uzavření jídelny.

Na poradě řešíme, co dál. Nechat jídelnu v chodu a rozdávat jídla zabalená, aby si je lidé snědli na svém vlastním pracovišti (u některých dělníků by to znamenalo, že budou při obědě stát), nebo jídelnu uzavřít úplně a rozdat za měsíc březen stravenky? Rozhodli jsme se pro stravenky. 

Za hodinu po rozhodnutí mi zvoní telefon: "Už si to slyšela, zákaz je odvolaný, jídelny můžou běžet!" To snad opravdu není pravda. Ani ne 24 hodin po rozhodnutí, je zase všechno jinak. Zvedám telefon a volám na linku 1221 a informaci si ověřuji. "Ano, je tomu opravdu tak, jídelna může být otevřená," říká telefonní operátorka. "Za jakých předpokladů?" ptám se. "Za těch, která jsou platná," říká. "Jenže já už v tom mám takový guláš, že nevím, mohla byste mi to přiblížit?" naléhám. "Víte, to už je oblast, o kterou se stará někdo jiný, prostě musí být dodržena bezpečnost," vysvětluje paní/slečna. Aha, takže mi není jasné nic. Kontroluju sociální sítě a na Twitteru zjišťuju, jak by to zhruba mělo být. Jenomže na to bychom potřebovali přestavět celou jídelnu a to jaksi nestíháme, zůstáváme u stravenek. 

 Testujeme 

Je to tady - povinné testování všech zaměstnanců. My už s tím nějakou zkušenost měli, ovšem nikoli plošnou. Testovali jsme sice každý týden, ovšem na přeskáčku: jeden týden THP, druhý týden zaměstnanci ve výrobě. Obě skupiny spolu moc do kontaktu nepřijdou a pokud ano, tak v jídelně, ale tu jsme přece zavřeli.

Dostává se ke mně zpráva, že testy už nebudou proplácet zdravotní pojišťovny. Volám na linku 1221: "Dobrý den, je pravda, že testy na Covid19 pro firmy už nebudou proplácet zdravotní pojišťovny a budou se vyúčtovávat zpětně?" ptám se. "Počkejte, nooo, asi ano, asi by to tak mělo být," ozve se na druhé straně. "Můžu využít služeb našeho závodního lékaře?" tážu se operátorky. "Nooo, tak možná ano, pokud bude mít testy teda, nebo svůj tým, nebo něco takového," huhlá druhá strana. "Co je teda ta nejlepší cesta?" chci vědět. "Mám si nakoupit své vlastní testy?" ptám se nervózně. "Ano, to bude asi nejlepší," zní odpověď. Tak tedy jdu na to - shánět testy!

Nikde nejsou, všichni hlásí vyprodáno. My máme štěstí, protože už jsme testovali, naše zdravotnice má kontakt na firmu, která testy přeprodává zdravotníkům. Nakupujeme na dva týdny, jeden test vychází okolo 122,- Kč. Jak mám nakoupeno, tak mi dochází, že vlastně vůbec nevím, jak budu nárokovat státní příspěvek na testy, ač nerada, znovu volám linku 1221. "Copak si přejete?" ptá se mě zase úplně jiný operátor, ke kterému se dostávám nyní. "Zajímalo by mě, jak nárokovat státní příspěvek ve výši 60,- Kč na zaměstnance na test," říkám. "No to musíte vyplnit formulář a poslat jej na příslušnou zdravotní pojišťovnu," odvětí operátor. "Kde tento formulář seženu?" zajímá mě. "Ten ještě není, bude na konci měsíce," ozve se s klidem na druhé straně. "Chcete mi říct, že ještě není jasné, jak se budou testy vykazovat a není na to nic připraveného!" rozčiluju se. "Přesně tak, koncem měsíce to bude," říká operátor, zjevně má telefonujících plné zuby. 

Nevzdávám se a volám znovu s dotazem, zdali vláda uvolní do oběhu držené antigenní testy. Firmy mají nějakou povinnost, ale nemohou ji splnit. "Dobrý den, mohu se zeptat, kde je uložena vládní zásoba antigenních testů?" ptám se. "Dobrý den, to nevím," ozve se z druhé strany. Začínám být nepříjemná, celá tato situace mi leze krkem. "Chcete mi tvrdit, že jako státní zaměstnanec nevíte, kde jsou uložené testy, které leží ladem?" snažím se uklidnit. "No, možná jsou na Ministerstvu vnitra," říká operátor. "Ok, díky!" pokládám telefon. 

"Dobrý den, recepce Ministerstva vnitra, co si přejete?" ozve se. "Dobrý den, mohl byste mě přepojit na někoho, kdo má na starost nákup antigenních testů?" chci vědět. "Přepojím Vás na sekretářku ředitele nákupu," odpoví druhá strana. "Dobrý den, kancelář ředitele nákupu (nepamatuju si přesně, jak se odbor jmenoval), co si přejete?" říká slečna strojově. "Prosím mohla bych mluvit s panem ředitelem v otázce antigenních testů?" začínám být vyčerpaná. "Přepojím, ale oslovujte ho pane řediteli," připomíná mi. "Dobrý den, co potřebujete vědět?" ptá se ředitel. "Dobrý den pane řediteli, zajímá mě, zdali dáte do oběhu antigenní testy, které byly určené pro testování základních a středních škol?" zajímá mě. "Podívejte, to nemám na starosti já, to má na starosti paní ředitelka, přepojím Vás, ale oslovujte paní ředitelko," už si začínám připadat jako školačka. "Dobrý den tady ředitelka odboru XY, co si přejete?" ptá se. Opakuji předchozí otázku, dávám si pozor na oslovování "paní ředitelko". "Víte, to nemám na starosti já, to má na starosti pan ředitel," odvětí. "Počkejte, jako myslíte pana ředitele XY (jméno se kterým jsem před minutou mluvila)?" už jsem vyděšená. "Ano, přesně tak," odpovídá. "Jenže s tím já jsem teď mluvila a on mě odkázal na Vás! To snad nemyslíte vážně, že si ani v budově nedokážete předat informace?" už jsem opravdu rozčilená. "Co Vám na to mám říct?" pokládá mi řečnickou otázku. Sakra! To už není možné! Pokládám telefon, kroutím hlavou a jsem v koncích. 

Otravujeme

Vrchol všeho zmaru přišel minulý týden, kdy se nám vrátili kolegové z montáže na Slovensku. "Dobrý den linka 1221, co si přejete?" nesnáším tu odpověď. "Dobrý den, vrátili se nám kolegové z montáže na Slovensku, mají řešit pětidenní karanténu se svým ošetřujícím lékařem?" tážu se vyčerpaně. "Ano, je to přesně tak," tak hurá, aspoň něco s jistotou ví. 

Jenže to úplně taková jistota být neměla. Dva z pěti lékařů odmítli karanténu napsat s tím, že tohle si má řešit firma sama. Nikde to není explicitně napsáno, což je sakra pravda. Pokud se v problematice nějakou dobu pohybujete, nařízení v PDF, většinou na jedné A4, Vám smysl dávat nemůžou. Najdete tam totiž nejen ty "aktuální", ale také už třeba ty měsíc stará, nebo ty, co se každou chvíli mění, ovšem PDF se evidentně nikomu aktualizovat nechce.

Válčíme

Koupili jsme další antigenní testy přes našeho závodního lékaře. Antigenní testy na Ministerstvu vnitra využije stát pro testování úředníků. Jak je to s karanténou po příjezdu z montáže, stále nevíme, nicméně budeme to řešit interně, nechceme přidělávat už tak přetíženým praktikům starosti. 

Novinkou je, že bychom se teď měli testovat dvakrát týdně. Kdo to zaplatí, nebo jaký to bude mít efekt, už nikdo neřekne, zřejmě se to neví.

"Haló, slyší mě někdo? Chci mít jen ucelené informace včas...."