Opozice a její výkřiky (do tmy)

Pojďme se podívat, jak opozice promrhává příležitost? Pojďme se podívat, co by toto nešťastné jednání mohlo způsobit. 

Máme tu leadery opozičních stran. Za ODS pana Fialu, za Piráty pana Bartoše, za SPD pana Okamuru, za KDU-ČSL pana Jurečku, za Starosty a nezávislé pana Rakušana  a za TOP 09 paní Pekarovou. Všichni jsou velmi aktivní. Všichni chtějí přebít všechny a hlavně vládu. Pojďme se podívat na jejich pokrokové názory na Twitteru. 

"Že je potřeba řešit ekonomická opatření jsme říkali už minulý týden!" nadává na Twitteru pan předseda ODS Fiala. Naštěstí po týdnu (dnes) přišel konečně s vlastním řešením. 15 000,- Kč pro každého, kdo se díky krizi jménem Koronavirus ocitl v nouzi. Toto "řešení", které je zatím pouze na Twitteru v podobě jedné věty, zabralo týden práce plný urážek. 

"Vyzýváme vládu, aby říkala pravdivé informace o skutečném stavu zásob ochranných pomůcek pro pracovníky v ohrožených profesích." apeluje pan Bartoš na zástupce vlády. On ovšem jako jediný došel k názoru, že neustále poukazování na chyby vlády nikam nevede. Proč? Andrej Babiš vše naopak využívá k argumentu, že "opozice nic, na rozdíl od něj, nedělá". Proto tedy Ivan Bartoš už informuje pouze o návrzích, které Piráti poté prezentují vládě. Skvělý postup, na který se ovšem přicházelo dva týdny. 

"Na řecko-turecké hranici v regionu Evros nelegální islámští migranti házeli na Řeky zápalné bomby!" jede si svou písničku Tomio Okamura. Pozor! Sice se spíše, než pandemii uvnitř ČR, věnuje jejímu podcenění ze strany Evropské unie, ale tento přístup mu může přinést ovace. S Babišem se nehádá a věnuje stále důslednější péči problematice na řecko-tureckých hranicích. 

"Prosím obracejí se na mě výrobci desinfekce, líh se operativně podařilo sehnat, ale začínají mít problémy s obaly, nemáte někdo vhodné obaly k dispozici na desinfekci?" ptá se kolegiálně Marian Jurečka. Jeho twitterový účet se proměnil. Neustále upozorňování na "chyby" Andreje Babiše už nikoho nebavilo, a tak se rozhodl svůj Twitter více přizpůsobit lidem. K dispozici jsou tedy fotky jeho rodiny a popis situací, se kterými se přes den setkává. 

"V pondělí by vláda měla jednot o rychlém dodání roušek a respirátorů pro naše zdravotníky. Nikoli však o tom, jak se zbavit problému s premiérovým střetem zájmů!" kopíruje pan Rakušan problém s nedostatkem respirátorů a roušek. Nakonec i on přišel na to, že neustále na něco upozorňovat, se nevyplatí, naopak. Rozhodl se tedy, stejně jako pan Bartoš, převzít iniciativu a v posledních dnech aktivně jedná se zástupci vlády a krizového štábu. 

"Současná situace potvrzuje, že pokud chceme opravdu zodpovědné vládnutí, musíme svěřit správu věcí tradičním stranám." říká Pekarová Adamová z TOP 09. Její twitterový účet jsem si schválně nechala na konec. Bohužel její účet je plný výkřiků, že je něco špatně a nulových návrhů na řešení. Prozatím se nedostala ani do situace pana Rakušana, který se rozhodl převzít alespoň informační zodpovědnost sám. 

Řešilo se ustanovení krizového štábu. Dlouho se s tímto krokem otálelo. Samozřejmě, spásný Babiš už není ve středu všeho dění, proto se tomu tak dlouho bránil. Co dělala opozice? Místo toho, aby si ustanovila vlastní skupinu a přišla již s konkrétními řešeními, nebo se obrátila na jiné politiky z vlády s prosbou o setkání a vyřešení situace, pouze nadávala. To samozřejmě hraje Andrejovi neuvěřitelně do karet. Je smutné, že opozice není schopna táhnout za jeden provaz. A sladění nadávek já rozhodně za kolektivní řešení nepovažuji. 

Nedostatek roušek a respirátorů. Fakt je ten, že na tuto situaci nebyl připraven nikdo. Já sama jsem se jí ještě před dvěma týdny smála. Nedostatek roušek a respirátorů představuje problém hlavně pro zdravotní personál, prodavače a seniory. Nešťastné bylo vyjádření premiéra o tom, že roušky osobně rozveze. Co udělala opozice? Zkritizovala jeho tvrzení, místo toho, aby třeba více upřednostnila občanské iniciativy věnující se dobrovolnickému šití roušek a jejich distribuci. Ne vše v demokracii musí dělat politici. Od toho je to demokracie - vláda občanské společnosti. Té bohužel opozice prozatím nevěnovala tolik pozornosti a ani ji nedala šanci. 

Babiš a jeho moc. Jako vždy se samozřejmě předseda vlády snaží nenápadně prosadit své vlastní zájmy. Už téměř třetím rokem se aspoň netají tím, že mu o moc jde a je to téměř to jediné, na čem mu záleží. Opozice volá téměř po jeho demisi, což on v časech krize pouze využívá pro upevnění svého vlastního postavení. Z vyjádření, která čtu, rozumím, že ideální by bylo naběhnout do Strakovky, sesadit Andreje a převzít vládu. Kdo se ale stane premiérem a převezme moc v době krize? Je to řešení? Podle mě to nikomu nepomůže, jenom nám to uškodí. Proč? 

Zmatek a krize většinou nahrávají autoritativním režimům. Stačí se podívat do historie. Lidé po krizi hledají jistoty a málokdo je schopný se s nenadálou situací vypořádat sám pomocí svého vlastního rozumu. Lidé hledají "hrdiny". Takové, kteří jim pomůžou zvládnout situaci o něco lépe. Opozice svým přístupem bohužel nahrává Andrejovi v prosazování "nenápadných" kroků, které mu k moci pomůžou. Jsem přesvědčená, že toho budeme svědky už v podzimních volbách. Zatím to totiž rozhodně nevypadá, že by opozice hledala nějaké společné řešení, naopak. NYNÍ mají spoustu času na sladění společného budoucího postupu. Tuto šanci bohužel nevyužívají. 

Jak to všechno tak sleduji, přesvědčuje mě to o tom, že všechno je v závěru o lidech. Hlavně o jejich egu. O tom, jak moc jsou schopni jej upozadit. Jak jsou schopni naslouchat druhé straně a mnohdy složitě hledat kompromisy. Přeju si, aby se přístup opozice změnil. Chci zůstat idealistou, tak doufám!