Milý Ježíšku, vím, že ještě neumíš číst, ale tvoje maminka ti to určitě přečte. Doufám, že to dostaneš včas. Maminka ale říkala, že od nás z Austrálie je to k tobě děsně daleko a vánoce jsou už fakt za chvilku. Je škoda, že jsme tvůj email ani telefon nevygůglovali.
Ale víš, chtěla bych ti připomenout, abys určitě do své rakety nezapomněl dát dárečky pro všechny děti, které nemají pastelky a nemůžou ti samy napsat dopis. Já jsem sice s maminkou už do naší charity nějaké hračky a oblečení zanesla, ale asi to nebude stačit pro všechny. Nezapomeň prosím ani na ty děti, které nemají maminku nebo tatínka, a nedostali od nich známku na dopis. A děti, které něco moc bolí a nemůžou být doma ve své postýlce a v nemocnici nedostaly od pana doktora papír ani pastelky. A taky na ty, které sice svou postýlku mají, ale neusmívá se na ně hodná maminka nebo tatínek a je jim z toho hrozně smutno.
Mě bývá totiž taky někdy smutno a to mě nebaví. To se pak zavřu u sebe v pokojíčku a trucuju. Ale maminku i tatínka mám. A brášku taky, i když ten mě někdy hecuje, ale čertovi do pytle se letos zase nevlezl. To je vlastně dobře, neměla bych si s kým hrát, víš, když tu jiné kamarády ještě nemám, ani babičku nebo tetu. Všichni se na mě ale smějí z fotek v rámečku anebo z počítače když skypujem. Nejlepší je, když nám s bráškou babička pošle email, pohled nebo balíček s dárečkama. To je fakt supr, i když bych někdy radši, aby nebyli všichni tak daleko, a aby tu s námi byli i naši pejsci Harry a Gigi.
Gigi je prý s dědečkem na dovolené v nebi a leží mu na klíně. Určitě okousává přitom svou kost a děda ji drbe za ušima. To ona strašně ráda, víš? Nevíš kde přesně ale je? Protože pokaždé když někam letíme letadlem, tak ji hledám na nějakém mráčku, ale ještě jsem ji neviděla.
Harryho novou adresu máš, že? A nějakou kostičku pro něj taky?
Ježíšku, víš, já bych moc chtěla pejska. Harry byl totiž můj nejlepší kamarád. Ale tatínek říká, že pes je na celý život a ne jen k vánocům, tak mi prosím přines radši bílého koníčka s dlouhou hřívou.
Jo, a dej určitě dědovi a Gigi počítač a skype, aby maminka nebyla smutná, že mě nemůže děda vidět, jak jsem s bráškou šikovná a kolik toho oba umíme. A nemůžeš to nějak zařídit, aby měli v nebi všichni skype? Víš, aby si to ostatní nemuseli od dědy pořád půjčovat. To by se pak všichni všude pořád jenom usmívali a už nikdo by nikdy nebyl smutnej. To by bylo fakt hrozně dobré.
Děkuju
Anežka
