Syndrom a prokletí opravdového muže

Syndrom proklatě opravdového muže. Tak jsem si sám pro sebe pojmenoval chorobu, kterou trpí, aspoň mám ten pocit, čím dál víc chlapů. Není se čemu divit. Nejsou to jen ženy, které jsou masírované šílenými a nereálnými vzory a...

... ideály, jak by měly vypadat, jak by měly myslet a samozřejmě jak by se měly chovat. Znáte to - dokonalá milenka, dokonalá hospodyňka, dokonalá pečovatelka … prostě dokonalá žena, která i po 5 dětech má postavu 17 leté modelky. 

 My se všem těm ženským magazínům spíše z dálky smějeme a ťukáme si na čelo a naivně si myslíme, že tohle se nám rozhodně nestane. Jenže nemůžeme být dál od pravdy. Vyrojilo se tolik různých článků, seznamů a knih, jak přesně by měl ten pravý opravdový muž vypadat, jak by se měl chovat, jak by měl myslet, jak by se měl cítit. Pamatuji si dobře na sympatického klienta, který přišel na úvodní sezení s tím, že by se chtěl cítit víc jako chlap, silněji, pevněji a sebevědoměji. Inu dal jsem mu do další schůzky za úkol sepsat, jak přesně jeho představa vypadá.  

Příště přinesl vytištěný článek z webu ve stylu “20 aspektů opravdového muže”. Začal číst a někdy u 13. bodu jsem začal mít podezření, že takovýhle chlap by musel být Kristus zkřížený s Rockym. Na konci jsem si byl zcela jistý, že až se takový muž narodí, celé lidstvo k němu bude vzhlížet jako k pánovi tvorstva. :-) 

 Což o to … pracovat na sobě a stávat se postupně mužem, který zná své poslání a místo, ví, kdo je a nestydí se za to + je si vědomý svých slabin i kvalit a umí je náležitě využít …  to je záslužná snaha a každého muže bych v ní moc rád podpořil … leč i tady je dobré netoužit stát se panem dokonalým, jak leckdy podobný diktát velí. 

 A společenský diktát často nabádá k tomu stát se po všech stránkách perfektním a dokonalým mužem - ideálně bez jediné chybičky. A tak jsme i my pod velkým tlakem a i my musíme čelit nereálným nárokům - jací bychom měli být.  

Vždycky se u čtení podobných seznamů dokonalých mužů ptám - a kde je sakra nějaký prostor pro autenticitu a pro originalitu? To se fakt všichni muži rodí jako alfasamci na steroidech s mozkem Einsteina? :-) 

 Tohle vše nás pak odvádí od toho podstatného - od toho jací jsme opravdu uvnitř sami sebe. Tam, kam mnohdy nikoho nepouštíme, někdy ani sami sebe. Odvádí nás to od vlastního nitra, které se až příliš často snažíme schovat před světem, ženami i sami před sebou. Schovat do té nejtemnější místnosti a zamknout na padesát západů.  

Moc dobře víme, že tam uvnitř jsme někdy slabí, zranitelní i zranění, smutní, bez nápadů a chuti jít aktivně vstříc životním výzvám apod. Což je ovšem přesný opak pana dokonalého, který je vždy silný, schopný, nebojácný, nu vždy ideální ... vždycky přesně ví, co udělat.

 A tak pod tlakem společenské propagandy ještě více schováváme svou opravdovou tvář a bláznivě se toužíme stát panem vítězným. Jenže ono to nějak nejde. Jsme lidé, ne bozi. A když to nejde, tak se ještě dost nesnažíme, žejo. Ještě nejsme dost dobří, je třeba zabrat ještě víc a ještě víc ... až do naprostého padnutí! :-) A kruh se uzavírá. 

Možná už je na čase se na všechny podobné nesmyslné ideální představy a seznamy vykašlat. Možná právě teď nadešel čas na to více se spojovat sami sebou, se svým nitrem, se svou opravdovou tváří.  Možná zrovna teď a tady je důležité trávit víc času sami se sebou. Jen tak se můžeme naplno dotknout naší síly.  

Ta mužská síla leží hluboko uvnitř nás a každej jí máme trochu jinou, trochu jinak voní i chutná. Něčí síla je rychlejší, něčí pomalejší, ale o to hlubší.  

Neexistuje jeden jediný správný model a vzor opravdového muže. Nevěřte tomu. Tam někde uvnitř vás dříme síla, která je větší, než si myslíte a až se jí dotknete, možná budete sami překvapeni. Najděte si na její objevování a zkoumání čas a odpojte se od celého světa, abyste se mohli připojit sami na sebe.  

Sedněte si každý den na pár (desítek) minut do ticha a klidu a pro začátek jen v tomto klidu zůstávejte a ptejte se sami sebe - co je moje síla, jak vypadá, kde leží? Odpovědi máte v sobě ...