Jak se tvoří a boří lidská sebehodnota

Sebehodnota je obrovské téma a nabízí mnoho pohledů a cest, jak ho uchopit. V dnešním článku se chci věnovat naprostým základům, avšak z trochu jiného úhlu než je běžné. Chci vám ukázat, jak pocit vlastní hodnoty vzniká, jak se...

 

.... dá snadno zbořit, jak se projevuje (ne)dostatek pocitu vlastní hodnoty a s čím konkrétně začít, pokud chceme svou hodnotu lépe a více cítit.

Sebehodnotu osobně vnímám jako zdravý pocit vlastní důležitosti. Vědomí, že jsem důležitý a hodnotný člověk sám pro sebe i okolí. Je to stav, který se nedá vymyslet, nedá se vypočítat. Vlastní hodnotu buď člověk cítí až do morku kostí nebo ne. Vlastní hodnotou jsem si buď jistý nebo ne. Buď se s ní probouzím i usínám nebo se jí marně snažím dohonit “tam venku”. Nic mezi.

Jak vlastně hodnota sebe sama vzniká?

Sebehodnota je velmi propojená s našimi potřebami. Když jsme byli malými dětmi, neměli jsme naplňování svých potřeb pod kontrolou a byli jsme doslova odkázáni na rodiče (nebo osoby, které je zastupují). Naše (ne)uspokojení bylo plně závislé na okolí.

Pokud dítě vyrůstá v prostředí, kde jeho potřeby jsou uspokojovány, jeho mozek tím získává signál – někomu stojím za to, aby o mě pečoval. Stojím za to, aby mé potřeby byly naplněny. Takové dítě nabývá pocitu – mám pro rodiče velkou hodnotu, když jsou tu pro mě. Získává pocit důležitosti, cítí se přijímané a milované.

Pokud ovšem dítě cítí, že jeho potřeby nejsou dostatečně plněny, jeho mozek situaci vyhodnotí následovně – svým rodičům nestojím za to, aby o mě dobře pečovali. Nejsem pro ně dost důležitý. Postupem času v dítěti roste a sílí pocit – nemám pro ně takovou hodnotu, aby tu byli pro mě, když chci. Nemůže se tudíž cítit milované, důležité ani přijímané.

Jak se to promítne do dospělého života?

V prvním případu, kdy potřeby uspokojovány jsou ve správné míře a správný čas, dítě vidí, že rodiče jsou citliví k němu i jeho potřebám – oni je vidí a plní. Může tedy být citlivé samo k sobě a plnit si v dospělosti své potřeby a tím jen utužovat pocit vlastní sebehodnoty – plním si své potřeby, protože jsem pro sebe důležitý, mám pro sebe velkou hodnotu. Takovému životu vládne klid, sebejistota a sebeúcta, určité pevné usazení a vědomí, vím, kdo jsem a vím, kam směřuji a umím si k tomu najít cestu. Takový jedinec žije podle sebe, ne okolí. Umí se o sebe opřít, přijímá se a má se rád.

V druhém případu, kdy potřeby uspokojovány nejsou ve správné míře a správný čas, dítě vidí, že rodiče jsou necitliví k němu i jeho potřebám – oni je nevidí a neplní, nebo je vidí, ale neplní. Stejně necitlivě se k sobě bude jedinec chovat v dospělosti a sám v sobě podporovat program – neplním si své potřeby, protože sám pro sebe nejsem důležitý, nemám pro sebe hodnotu. V takovém životě panuje nejistota, neukotvenost a strach. Chybí sebevědomí, respekt k sobě i životní směr. Takový člověk se bude podvědomě snažit svou hodnotu získat někde venku mimo sebe – především výsledky, výkony, zavděčováním se druhým, ústupky nebo naplňováním potřeb a očekávání svého okolí.

Bude neustále pokračovat v životní strategii, kterou se naučil jako dítě: Rodiče (okolí) nevidí mou hodnotu, proto mi neplní mé potřeby. Abych od nich získal potvrzení a uznání, že pro ně hodnotu mám a mé potřeby byly naplněny, musím nejprve naplnit jejich očekávání a potřeby. Potom uvidí, že jsem pro ně hodnotný.

Jak pocit vlastní hodnoty zvýšit / prohloubit?

Jak sami vidíte klíč k dobrému pocitu ze sebe samého a jasnému vědomí vlastní hodnoty leží v naplňování svých potřeb. Je to naprostý základ, který nelze přeskočit žádnou zkratkou. Bohužel mnoho těch, kteří touží po vyšší sebehodnotě, na základy zapomíná a přehlíží je. Nedělejte tu samou chybu.

Základní prvek je vaše tělo. Naslouchejte mu, vnímejte a všímejte si, kdy a jak k vám mluví. Jaké signály vám vysílá. Buďte k nim citliví, zaměřte se na ně. Respektujte svoje tělesné potřeby a naučte se je dostatečně uspokojovat a neodsouvat kvůli okolí.

Začněte od samého jádra. Chce se vám na toaletu? Jděte hned a ne za hodinu. Máte hlad nebo žízeň? Běžte se najíst a napít hned. Je vám zima nebo horko? Reagujte na to bez odkladu. Jste unaveni? Odpočiňte si, nepřekračujte dlouhodobě své hranice. Správně a hluboce dýchejte. Dělejte to, na co máte chuť. Zbytečně se neomezujte. To už dělá většina lidí, nedělejte tu samou chybu. Zkoumejte a objevujte v jaké poloze a pozici se vaše tělo cítí nejlépe a dopřejte mu to.

Toto je samotný kořen sebehodnoty a ačkoli to může na první pohled vypadat jako maličkost, tak bez kořenů nelze vyrůst v důstojný a majestátní strom. Pravidelně u svých klientů vídám, jak obrovské pozitivní změny v životě tyto jednoduché kroky umí nastartovat. Začněte s uspokojováním vlastních potřeb teď hned, nikdo druhý to za vás jinak neudělá.