Ačkoli na počátku syrského konfliktu byly zájmy Turecka a západních zemí téměř identické, tedy všem zúčastněným šlo především o odstranění režimu Bašara Asada, tak postupem doby dochází k značné diferenciaci přístupů a cílů.
Již od počátku syrské občanské války se do konfliktu zapojilo mnoho zahraničních aktérů, kteří sice měli pro své jednání různé pohnutky, ale jak již bylo uvedeno výše, tak většině těchto aktérů především šlo o odstranění autoritativního režimu Bašara Assada[1]. Západní země obhajovaly svou intervencionistickou politiku snahu nahradit nedemokratický Assádův režim, režimem demokratickým. K dosažení tohoto cíle měl posloužit scénář, který západní země použily již v Libyi, kde z tzv. humánních důvodů některé západní země pod vedením Francie a Velká Británie poskytly leteckou podporu rebelům bojujícím proti tamějšímu vládci – Muammaru Kaddáfímu. Roztříštěnost syrské opozice, její postupná radikalizace spolu se vznikem tzv. Islámského státu v Sýrii a Levantě a postupným zapojení Ruska do konfliktu, však naplnění tohoto cíle naštěstí zamezila a nedošlo tak ke vzniku zhrouceného státu podobně jako v Libyi.
Turecko se již od počátku vypuknutí syrského konfliktu snaží využít situace především k posílení svých mocenských pozic v regionu. Tuto svou snahu se zpočátku snažilo maskovat ušlechtilým cílem, tedy pomoci demokratické opozici uspořádat v Sýrii svobodné volby. Kromě oficiální podpory tzv. syrské demokratické opozici však Turecko pomáhá i radikálním islámistům, což ovšem ze zřejmých důvodů samozřejmě popírá. Zveřejněné satelitní snímky však jasně ukazují, že do Turecka z území ovládaného Islámským státem směřovaly obří kolony cisteren naplněných ropou a podle informací, které přinesl deník Der Spiegel, působila v Istanbulu pololegální kancelář IS, která koordinovala příchod zahraničních bojovníků IS z Turecka do Sýrie. Je naivní si myslet, že o těchto aktivitách nevěděly přinejmenším turecké tajné služby, nebo armáda. Pro západ se však boj s IS stal prioritou a politika západu se zde ostře střetla s politikou Turecka. Západní státy nadále odmítají nasadit proti IS pozemní síly a využívají proti němu jednotky syrských Kurdů sdružených především v milicích YPG. Problémem je, že Turecko považuje YPG za sesterskou organizaci turecké PKK, jež Turci považují za organizaci, která pro ně představuje významnou bezpečnostní hrozbu. Zatímco tedy západ poskytuje Kurdům zbraně a další materiál, tak Turci kurdské jednotky bombardují, či ostřelují.
Situace se vyhrotila zejména v poslední době, kdy vládní syrské síly zasadily tvrdé rány Turky podporované tzv. umírněné opozici, a Kurdové se zapojili do bojů po boku vládních sil. Postup YPG na východ podél tureckých hranic směrem k území ovládaným IS Turky rozlítil, protože tím je ohrožena jejich možnost přímo zásahovat do konfliktu. Podle posledních informací Turci oprášili svůj plán na zřízení tzv. bezpečné zóny v Sýrii při hranicích Turecka, k čemuž ovšem potřebují souhlas USA, které se ovšem obávají střetu s Ruskem. Podle listu The Guardian podporu plánu, který by zahrnoval i vznik bezletové zóny, vyjádřila německá kancléřka Merkelová a kandidátka na prezidenta USA Hillary Clintonová. Turecko také deklarovalo svou snahu zapojit se do pozemní akce proti IS, ovšem ani tato iniciativa zatím nenalezla pochopení u hlavního hráče západního světa – Spojených států, které samozřejmě pochopily, že se Turecko pod pláštíkem boje s IS snaží především rozdrtit syrské Kurdy a Assadova vojska. Podle dobře informovaného izraelského serveru Debkafile se ale Rusko a USA rozhodly rozdělit Sýrii do dvou zájmových zón, jejíž hranicí by tvořila řeka Eufrat. Toto řešení by bylo pro Turky tragické, protože by oslabilo jejich vliv a vniveč by přišly i milióny dolarů, které do konfliktu investovali. Jak je vidět z pozitivního postoje německé kancléřky k požadavkům Turecka, tak zatím funguje uprchlická páka, kterou Turecko tlačí na Evropu, ale myslím, že přichází čas, aby si evropští politici uvědomili, že naše zájmy a zájmy Turecka jsou neslučitelné a není možné, abychom se tureckým požadavkům nadále podřizovali.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Syrian_Civil_War
http://www.reuters.com/article/us-mideast-crisis-syria-turkey-idUSKCN0VP0WO
http://www.theguardian.com/world/2016/feb/16/turkey-safe-zone-syria-refugees-russian-airstrikes
http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/394632-rozparcelovaly-si-rusko-a-usa-syrii-delici-linii-ma-byt-eufrat.html
[1] Více na: http://alesmerta.blog.idnes.cz/c/476356/obcanska-valka-v-syrii-z-pohledu-akteru-a-jejich-cilu.html
