Sliby se slibují, blázni se radují – toť pořekadlo, které už u nás naštěstí, od minulého týdne, neplatí
No však to všichni znáte, před volbami je voličům naservírován přitažlivý program, ale skutek většinou utek. Po jednání poslanecké sněmovny z minulého týdne však můžeme konstatovat, že tento tristní stav se konečně mění a alespoň někteří politici začínají plnit své sliby. Bude to sice něco stát, ale voliči si přece zaslouží, aby nebyli jen taháni na uvařené nudli, ale aby také něco dostali za své odevzdané hlasy, za důvěru vloženou do dotyčných stran. Je vidět, že tito politici si konečně uvědomili, že jsme národem Jana Husa, Antonína Svojsíka a Mirka Dušína, pro které čest, pravda a dostání svému slibu znamenalo vše, i kdyby život svůj měli ztratiti, či chléb vezdejší si odepříti. Pravda, naši novodobí junáci - Andrej, Petr, Tomio a Václav si chléb svůj neodepírají a jedou tak trochu na dluh, ale co, zdroje tu jsou, jen třeba vědět odkud brát.
Možná by se daly omezit sociální služby, provést nějakou tu reformu důchodového systému, zpoplatnit školy, či zdravotnictví a jak navrhl gentleman z Řeporyjí, tak nejjednodušší bude zvednout DPH. Holt do jedné kapsy nasypeme, z druhé to pak vytáhneme. Lid jásá, a co bude po, samozřejmě úspěšných, volbách není třeba dnes řešit, vždyť život je tak krátký a je si ho třeba užít hned teď. Lid je navíc moudrý a ví jak s nabytými hodnotami nakládat. Ti, co dostanou více, šáhnou možná po investičním zlatě, které prý dnes frčí. Ti, kteří dostanou jen pár šupů, si pak mohou dopřát k večeři dvojitou porci tlačenky s cibulí. A o tom to přece lidičky je. Představte si, že by jsme ty výnosy daně z příjmů svěřili rozmařilé „Venezuele“, která by je chtěla například použít na růst dětských přídavků. No, děsivá představa. Proto díky vám naši rekové, díky za vaši odvahu dostat svým předvolebním slibům, ať to stojí, co to stojí. Vaše jména budou zdobit stránky čítanek a vděční vnuci zasypou vaše hroby květinami. Ještě jednou díky.
