V Česku jsou na rozdíl od Číny lidská práva pošlapávána zákonně.

Komentáře od Amnesty International a různých dalších poloslepých organizací a seskupení lidí o kamarádění se Česka s Čínou, kde jsou denně pošlapávána lidská práva, jsou dojemné. Ale ne až tak moc pravdivé.

O Číně víme, že je ošklivá na Tibet, že popravuje ty, co se provinili proti republice, že tam vládně komunistická strana a že mají rudou vlajku. Víme o událostech na náměstí Nebeského klidu a – jak „vtipně“ poznamenali někteří novináři – víme o vodním díle Tři soutěsky a jeho dopadu na životní prostředí a také víme, že v Číně prostě vesnici přejedou bagrem a lidi musí přesídlit do určených lokalit. Výsledek je účelově zkreslený obraz o Číně, utvářený novináři a politiky.

Ano, není všechno v Číně dobré, ale není to ani o nic horší než v mnoha jiných zemích. Dokonce bych řekl, že u nás je to v bledě modrém skoro stejné. Pár obecně známých příkladů to osvětlí. Začnu ekologií. Raději necháme jezdit auta přes obce a města, abychom zachránili pár žab a brouků v tůni nebo v remízku, který by jinak „padl a oběť obchvatu. Co na tom, že pomalu zabíjíme lidí ve vesnicích a městech, kudy denně projedou tisíce osobních a hlavně nákladních automobilům, produkující rakovinotvorné látky? Co lidem brání se odstěhovat jinam a žít v čisté krajině?

Že si mocní ohýbají zákony podle sebe? Na rozdíl od Číny máme mnoho kliček v zákonech a o dírách nemluvě. A tak moc a peníze určují dopředu vítěze. Jak u nás, tak v Číně. Že v Číně vládne jedna strana a že vládne špatně pro lidi? U nás je to stejné. Ať vládne jakákoliv strana.

V Číně můžete svobodně podnikat. Když dobře „namažete“ soukolí, můžete podnikat i u nás. V Číně musíte odvádět daně. U nás také, ale není to tak sledované. Pokud v Čině spácháte zločin, patrně bude následovat trest. U nás je to podobné, jen trest dopadne hlavně na oběti trestného činu. Stačí se podívat na velké kauzy, které celý národ zná. Krejčíř, H-Systém, Dr. Rath … a stovky dalších. A tresty? Když si bohatý něco zamane a politik tomu v dobré vůli pomůže, i kdyby se zákony měly předělat. Pak, a to je stejné, když začne takový člověk u korýtka příliš nenasytně mlaskat, klepne ho někdo přes ruku. U nás je to najatá osoba a následuje záhadná smrt nebo zmizení. V Číně ho prostě s celou rodinou odsoudí a zastřelí, majetek propadne státu. U nás majetek propadne do zahraničí nebo je šikovně prodán, aby státu z toho nic nezbylo.

A Tibet? Kdo ví, jak to tam vlastně je. Známe jen Dalajlámu a nějaká vyprávění o tom, co jim tam na nich čínská vláda páchá. Je to opravdu tak? Osobně nevím. O životě v Číně něco málo vím díky pár týdnům tam pracovně strávených. Číňanům se ve státních firmách moc pracovat nechce. Ale plná zaměstnanost je daná zákonem. Podpora soukromého podnikání nějaká je. Každý podniká v tom, v čem chce a je to schválené. Lidé si musí šetřit na bydlení rovnou předepsaným procentem z platu, děti se musí starat o své staré rodiče, není možné vlastnit půdu a tak není žádný obchod s pozemky, jako to znají naši poslanci a politici – tedy že si koupí levně pozemky, kde se do budoucna plánuje něco stavět. A kvalita staveb? Té čínské se rychle blížíme. Stačí se podívat na kvalitu nových dálnic a silnic, mostů a dalších staveb. Kvalita nových bytů a domů z rukou našich developerů je také známá. Co lidí je z novostaveb nešťastných a neúspěšně se soudí se stavebními firmami… A kolik o svoje vlastní bydlení přišlo…                

Takže – tvrdit, že jsme vyspělá, demokratická země, kde platí zákony a dodržují se lidská práva, je troufalá drzost, kterou papouškují politici a někteří jedinci, co žijí v meziprostoru.  Demokracie je jen jiná podoba totality, kdy práva jednoho jsou upřednostněna ve prospěch jiného. Záleží jen na právnících, penězích a postavení. U nás často nakonec je postižený v roli obviněného. Tedy to, co by se asi v Číně nestalo – zabít někoho pod vlivem drog nebo alkoholu a uniknout trestu, beztrestně okrást díky nízkému věku nebo okrást stát.

Jediné, co u nás na rozdíl od Číny „pozitivního a demokratického“ je, že si lidé mohou o vládě a politicích dělat vtipy a kritizovat je a že novináři si můžou psát, co chtějí.

P.S. Když jim to někde otisknou bez cenzury a politické a ekonomické mafii to nevadí.