Jel jsem 83 km/h na trekovém kole

V neděli 10.6. byly na rýzmburském cvičáku soutěže v agilitách. Tak jsem se tam jel podívat - výjimečně bez psa, na kole. A cestou zpátky mi tachometr při sjezdu z Žernova ke Třtici ukázal maximální rychlost 83 km/h.

Nechtěl jsem tomu věřit, doteď jsem měl rekord 76 km/h z Alp, a to ještě na naloženém kole vážícím beze mě 40 kg. Ale je pravda, že jsem jel docela rychle, naměřená vzdálenost za celou jízdu byla správná (nejel jsem tam poprvé), a i během jízdy krátce po tom rekordu ukazoval tachometr odhadem smysluplné hodnoty okamžité rychlosti.

Abych se ale mohl všude chlubit, a hlásat do světa, kolik jsem to jel, tak jsem si samozřejmě nechal tachometr Cateye Tomo XC o několik dní později zkontrolovat. Laserovým radarem, určeným k pokutování rychlých řidičů.
Měření proběhlo ve velice mírném sjezdu, téměř na rovině, na kvalitní asfaltce. Vzal jsem si na to i dres, abych dosáhl co nejvyšší rychlosti, a tak pokud možno zkontroloval i případnou chybu tachometru, která by nastala až ve vyšších rychlostech. Nicméně, byla to skoro rovina, takže jsem kolo rozšlapal jen na 48,5 km/h podle tachometru (mám trekové kolo s nosiči a standardně jednou velkoobjemovou brašnou). Radar ukázal 48 km/h. Vzhledem k zaokrouhlení mohlo jít o chybu třeba jen 0,3 km/h. Ale i kdyby ta chyba byla opravdu celých 0,5 km/h, tak by to po přepočtu znamenalo jen 0,86 km/h při udávané rychlosti 83 km/h. Takže jsem jel minimálně 82 km/h, ale vzhledem k zaokrouhlení při kontrolním měření, a dlouhodobému odzkoušení tachometru, se dá předpokládat, že jsem jel opravdu těch udávaných 83 km/h.

Kontrolní měření, při kterém jsem jel 48 km/h podle radaru, se odehrálo v uzavřené obci bez dalšího místního omezení. Zmíněný rekord, kdy jsem jel 83 km/h, nastal mimo obec, kde je povoleno jet 90 km/h.
Takže v těchto dvou případech jsem rychlost neporušil. Něco jiného to může být na sjezdech do uzavřených obcí nebo příp. v závětří za kamionem v uzavřené obci. Ale tachometr není povinnou výbavou jízdního kola, a ten tachometr, který jsem si dobrovolně namontoval, nemá oficiální kalibraci, abych se jím mohl (musel) řídit při snaze dodržovat povolenou rychlost.

Kde

Možná si teď někdo budete chtít zkusit, jestli se vám také povede vytáhnout z kola podobnou rychlost. Pokud jste z okolí Náchoda, nebo tudy budete projíždět, tak to není žádný problém. Samozřejmě na vlastní nebezpečí, na kole v dobrém stavu, a se zapnutou seřízenou cyklistickou přilbou nasazenou na hlavě.

Jak už jsem zmínil, inkriminovaný sjezd je z Žernova ke kravínu směrem na Třtici. Připravil jsem zobrazení rychlostního úseku na mapě Seznamu, šipka ukazuje začátek.
Z levotočivé zatáčky pod Žernovem, ještě na okresní silnici, se už dá šlapat naplno, když si člověk včas hlídá, jestli zespodu zprava po hlavní silnici od České Skalice nepřijíždí něco, čemu by měl při odbočení rovně dát přednost. Zrovna při té mé jízdě tam sice jelo auto, ale vypočítal jsem si to tak, abych projel těsně za ním.
Pak je to už sjezd bez zatáček, s proměnlivým klesáním (lehké minihorizonty), až dolů ke kravínu.
Silnice je úzká polní asfaltka, šířka přibližně taková, že se opatrně minou dvě pomalu jedoucí osobní auta. Obsahuje hluboké díry, které ve vyšších rychlostech mohou být hodně nebezpečné, ale pozorný jezdec je z dálky včas vidí.
U kravína je pak prudká levotočivá zatáčka na Třtici, ale tu jsem si včas nabrzdil, a příp. je tam rovně malá úniková zóna někam k bráně kravína.

Případně mohu doporučit ještě další dvě rychlostní místa na náchodsku - v roce 2003 jsem jel 73 km/h ve sjezdu do Machova zadem od Police n.Metují, a v roce 2002 jsem poprvé uviděl 70 km/h ve sjezdu od Jiráskových Skal do Stárkova.

Týž rok jsem pak jel 71 km/h z Pradědu, ale to jsem musel z různých důvodů brzdit více než vyžadovala silnice, jinak by tam šlo jet i více. Všechny tři tyto jízdy byly na mém předchozím kole, které ale bylo velmi podobné mému kolu dnešnímu.

Někdo je schopen jet celkem rychle i od horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, ale na mě je tam moc zatáček - ty projíždím dost opatrně.
A jistou zárukou jsou samozřejmě Alpy, kde jsem jel doteď nejvyšších 76 km/h (ostatní spolucestující mi tam ujížděli rychlostmi okolo 80 km/h), byť i tam je dost zatáček.

Ale ať už budete maximálku zkoušet kdekoliv, nezapomeňte, že hlavní je kolo uřídit, a nerozsekat se.

Jak

Jel jsem samozřejmě na svém trekovém kole - blatníky, tři nosiče, dvě brašničky, jen jedna velkoobjemová brašna, pláště trekové šířky 35 s hladkým silničním vzorkem. Na sobě jsem měl mj. dres, který mi dal docela dobrou aerodynamiku.

Za zmínku stojí, že vzhledem k nerovnostem a potenciálnímu nebezpečí spočívajícímu v protijedoucích cyklistech, jsem řidítka nedržel za boční téměř svislé rohy jako při jiných leženích ve sjezdech či spurtech, ale za běžné úchytky (gripy) - abych měl ruce blízko brzdových pák. Možná že mi to dalo lepší aerodynamiku, protože jsem tak byl o něco užší, a asi jsem se mohl i lépe ohnout dopředu.
Ležení v bočních rozích je výhodné proto, že člověk při něm může šlapat, aniž by nohama narážel do rukou. Ale v rychlostech cca. od 60-65 km/h výše už stejně nejsem schopen šlapat, takže pak se vyplatí při lehu držet řidítka normálně v jejich vodorovné části.

Asi bych radši ani neměl říkat, že jsem právě při této jízdě měl prasklý drát v zadním kole - ale kolo bylo lehké, nenaložené, a dírám v silnici jsem se vyhýbal, takže vlastně o nic nešlo.

(publikováno na www.adamek.cz )