Vy tam nahoře, já to nemyslela vážně, šlo o nadsázku

Napsala jsem dávno článek „Kuřáci vs. nekuřáci. Zakažte všechno a bude klid". Zakažte všechno - to je nadsázka! Opravdu jsem netušila, že zákazy a příkazy se budou množit. Zákonodárci, neberte mě vážně. Lidé, vám se omlouvám!

Přišel zákaz kouření v restauracích, mnozí jásali, mnozí smutnili.

Zvykli jsme si?

V prosinci 2014 přišla na trh povinnost týkající se velikosti písma na obalech. Od soboty 13. 12. museli výrobci uvádět do oběhu potraviny s novými obaly, obchody ale mohly doprodat zásoby (óó - jak velkorysé!).  TADY. Výrobci nejspíš upravili obaly, ale já změnu nedokážu ocenit, písmo na obalech je pro mě i nadále ve velikosti nedorostlé blechy.

Zvykli jsme si?

Alergeny. Chápu, spousty lidí jsou na leccos alergičtí. Já třeba na lidskou blbost, ale na tu mě jídelní lístek neupozorní. Když jsem prvně v restauraci viděla: vepřový řízek (1,3,4), myslela jsem si, že jídlo je pro jednu, tři nebo čtyři osoby. U knedlíků bylo v závorce (3,5,7) – to jsem brala jako volbu, kolik dostanu kusů. Ale zarazilo mě, že u piva byla také nějaká čísla a já se rozhodně o své pivo nechtěla s ostatními strávníky dělit. Servírka mi vysvětlila, o co jde… TADY

Zvykli jsme si?

Letos v létě mě cestování zavedlo několikrát na D5. Řeknu vám, díky výměně svodidel, jsem tam prostála pořádný kus svého života. Ale na druhou stranu, hned si s těmi novými svodidly na dálnici připadám bezpečněji, asi stejně jako s vložkou s křidýlky. Více o výměně - TADY

Zvykli jsme si?

Na podzim si vyjela naše cykloparta na výlet. Na kolech jsme dorazili do Aše, hotel Goethe. V devět večer jsme dojedli večeři a muzikanti z našeho středu začali ladit nástroje. Žádný elektrický bigbeat, jedna kytara, banjo, basa vytvořená z barelu. A začali jsme: Na Okoř je cesta…, Rovnou, jo tady rovnou…, Co skrýváš za víčky…
Za deset minut deset přišel pan majitel, že ode dnes platí novela zákona o přestupcích a je nutné dodržovat noční klid. Bylo 1. 10. 2016, bylo nám padesát pryč, naše hudební produkce byla všechno jen ne hlasitá, ale pan majitel nás poslal spát. Ještě jsme ho ukecali na poslední rundu panáků a hurá do postele jako na pionýrském táboře. Aspoň nás druhý den nebolela hlava, a na kole to z kopce svištělo samo. TADY

Zvykneme si?

Zatím poslední zákaz, co jsem postřehla, se týká zavírání velkých obchodů o svátcích. TADY. Mě to až tak nevzrušuje, o svátcích jsem většinou někde uprostřed lesů a hor, a tam opravdu nemám možnost rejdit s košíkem mezi regály. Ale ztráta volby, o kterou zákazníci a vlastně i majitelé obchodů přišli, mi vadí!

Zvykáme si?

Podnikatele čeká EET. Co bude dál? Budeme si pořád a pořád zvykat?

Určitě jsem se nezmínila o všem, co se nám přikazuje a zakazuje. Například jsem vůbec nenapsala, že mám tenhle týden zákaz běhání - dala jsem si ho sama a myslím, že to stejně nikoho nezajímá.

Opravdu si zvykneme na to, že se s námi manipuluje? Že spoustu toho musíme a spoustu nesmíme? Bereme tu buzeraci samozřejmě, stejně jako nepohodlí špatného počasí? Jsme stádo ovcí, se kterým si ovčák dělá, co chce? Máme ještě nějakou šanci se probrat?

Hmmm, to se mně nelíbí!