Třikrát v pekle a dost!
Na bedně: sice vypadám, že tančím a sestry z psychiatrické léčebny mě chtějí odchytit, ale byly to pořadatelky a já si své vítězství užívala...
Čekala na startovní výstřel ve 13,23 hodin, který zahájí akční mikrotriatlon v Krušných horách. Závod, na kterém jsem se zjevila s podobnými myšlenkami už popáté. Od doby, kdy jsem dorostla do babičkovského věku, dokonce už i několikrát stála na bedně. Když jsem viděla startovní listinu a zjistila, že konkurence v mé věkové kategorii není silná, musela jsem dorazit. I přes nepřízeň počasí. Rozuměj pekelné vedro.
U rybníka na Přebuzi v nadmořské výšce 886 m n. m. byla v poledne toho dne pekelná výheň. Voda byla chladná a příjemně osvěžující. Protože disciplína plavání, i přes můj styl á la paní radová, není moc dlouhá, moc jsem si chlazení neužila, brzy jsem vylezla z vody a šup šup ke kolu.
Přes mokré plavky, doufala jsem, že budou mé tělo v pekelné výhni ochlazovat, natáhla cyklodres a trenky, na bosé nohy cykloboty, na hlavu helmu, a tradááá odjezd od rybníka směrem kopec nahoru.
Prvních šest kilometrů do kopce. Ztrvdlé nohy a vyprahlý krk. Slunce pálí, na silnici není kousek stínu. Mám v kole cyklistickou láhev (víte, že se tomu prej říká bidon?), ale nemůžu se napít. Když jedu do kopce, pomáhám si i rukama, a když jedu z kopce, musím pevně držet řídítka. Trasa na tomhle závodě vede buď nahoru nebo dolů. Jakmile sjedu ze silnice a dostanu se na lesní cestu, musím pozornost ještě zbystřit. Cesta je plná písku, kamenů, listí, větví a zatáček. Snadno člověk dostane smyk. Takže žádné usínání na vavřínech nepřipadá v úvahu. Kopec dolů mi dává zabrat ještě víc, než kopec nahoru.
Má hláška: „Každý kopec má svůj konec,” se i tady kupodivu naplní. Ani nevím jak, jsem na konci cyklistické části. Seskakuji z kola, sedám na zem, přezouvám cykloboty za běhnyboty. Dlouze piji, protože je to první a možná poslední možnost v tomto závodě doplnit tekutiny.
Za plného slunce vybíhám vstříc cíli. Malinký kopeček dolů a prudký dlouhý kopec, hádejte kam asi? Ano, nahoru. Přecházím do chůze. Je to sice ve stínu, ale horko je mi šílené, dech se krátí a nohy těžknou. Cítím, jak mě silně rozbolela hlava. Na chvíli jsem ochromená myšlenkou, že mě asi "klepne pepka". Ale pak se přemluvím, že dneska ještě ne-e a rozhodnu se "pepku" vyběhat. Povedlo se! Když jsem si na onu bolest v cíli vzpomněla, zjistila jsem, že už nebolí.
Ale, každý kopec má svůj... jsem nahoře. Čeká mě louka plná slunce. Snažím se uvést své nohy do pohybu, alespoň vzdáleně připomínající běh. Ne že by se mi to plně podařilo, přesto mám mlhavý pocit, že běžím. V dálce vidím auto. „Jééé, oni tady udělali občerstvovačku,” raduji se. Jen chvíli. Jsou to balíky slámy a já už mám z vedra halucinace.
U hřbitova není dneska ještě můj konec, ale stojí tam pořadatelé s kelímky vody. Dva do mě. Jeden na hlavu. Takový byl plán. Celý kelímek jsem si chrstla do očí a kromě mrtvice, kterou jsem rozběhávala, jsem ještě oslepla. Po paměti běžím dál.
Cíl na dohled. Hele, tak už zase vidím!
Pořadatel, ten sadista, nás nechá ještě vyškrábat od potoka kolmo nahoru, abychom mohli zase seběhnout zpět.
Cíl!!!
Motám se, jsem přehřátá. Možná mám dokonce i úpal nebo úžeh (nikdy nevím, který je který) a hledám kousek stínu a chladu. Do ruky mi někdo podává iontový nápoj (ten zrzavý!), na ex ho do sebe hodím. Když jsem překonala všechny neduhy, které mě na trati chtěly skolit, zvládnu i alkohol.
Pak už jen vyhlášení vítězů. Nevím, proč jsem se tak honila, když výsledek byl předem určený mými soupeřkami, které tentokrát vůbec nedorazily.
P.S.: pořadatelé se převlékli za zdravotníky. Motto závodu znělo: Jedeme na krev! Se mnou mohli být spokojení, já jsem tuhle větu zcela naplnila.
Zuzka Součková
Muž a žena po třiceti letech soužití
Člověk je párový tvor. Většina. Já tedy ano a předpokládám, že i můj muž. Společně káru života táhneme třicet pět let. Je tedy zřejmé, že navzájem si vidíme až na úplné dno. Můj muž mě často prokoukne až tam, kam já nedohlédnu.
Zuzka Součková
Svoboda je pryč, vážení!
Svoboda je možnost, případně schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost. Poslední dobou se nad tím pozastavuju a přestávám věřit svým očím. Mě chce někdo omezovat?
Zuzka Součková
Návod k použití aneb Lidi, vzpamatujme se!
Koupili jste si v poslední době nějakou věc? Ano? A všimli jste si, jakou jste k tomu obdrželi knihu s názvem Návod k použití? Nemám na mysli elektroniku, kde návod má své oprávnění, ale třeba obyčejný hrnec.
Zuzka Součková
Gabriela Koukalová a poruchy příjmu potravy
Anorexie či bulimie jsou nemoci. Mnohdy postihnou krásné, mladé dívky, u kterých by to nikdo nečekal. Není to žádný výplod choré mysli, jsou to závažné choroby, které mnohdy spustí několik slov pronesených v blízkosti dotyčné.
Zuzka Součková
Učitel, ten tvrdý chleba má
Učitelé mají pořád prázdniny, chodí do práce na osmou, domů v poledne, dokonce mají i volné víkendy, a ještě pořád brečí, že mají málo peněz. Alespoň takto je veřejností profese učitele většinou vnímána.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Pronájem RD 3+1 Božice, okr. Znojmo
Božice, okres Znojmo
12 000 Kč/měsíc
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.