Sex... vlastně běh... ve městě

Dostala jsem nabídku, napsat sloupek do tištěného časopisu Běhej.com. Podlomila se mi kolena. „Tak už je to tady,″ zajásala jsem. Okamžitě mi vytanula na mysli Carrie Bradshawová, sloupkařka z kultovního seriálu Sex ve městě. Znáte přeci tu větu: „Carrie Bradshawová ví všechno o sexu a nebojí se zeptat.″

Hned jsem si ji parafrázovala: „Zuzka Součková ví všechno o běhání a nepotřebuje se ptát.″ Tak to zkrátka je. Okamžitě jsem začala řešit, že musím podat výpověď, protože jako slavná sloupkařka se přeci nemohu zabývat něčím tak malicherným, jako vydělávat peníze prací.

Obdržela jsem termín a počet znaků.

Sedla jsem na to, trochu se zamyslela. Netrvalo dlouho a byl na světě. „Já jsem tak dobrá,″ vítězoslavně jsem se poplácávala po ramenou. Počet znaků jsem dodržela úplně do puntíku.

Pyšně jsem jej zaslala zadavateli.

Odpověď přišla obratem.

"To tema dobry. Je jeste cas, co trochu ubrat
tu omacku v uvodu a v zaveru, aby se jeste veslo vic do toho obsahu? A
nemusis se tolik limitovat tim rozsahem, dulezitejsi je sdeleni samotne a
to je skvele!" (zkopírováno z e-mailu).
A bylo to. Na rtech mi zamrzl smích. Takže ono se mu to nelíbí? Jaká omáčka, vždyť v tom je ten vtip!!! On snad vůbec nepochopil pointu!!! A ke všemu urazil mé děcko (k výplodům mého intelektu mám mateřský vztah). Tak to je vrchol. „Ať si to tam píšou sami, když se jim to nelíbí,″ plakalo mé ego.

Ani jsem se neobtěžovala odpovědí, eventuelně vysvětlováním pointy, když ji pan dotyčný nepochopil. Takže zůstanu dál v zaměstnání a peníze si i nadále budu vydělávat každodenním chozením do práce.

Pak se mi to trošku rozleželo, uražená ješitnost se uklidnila. Vrátila jsem se z hvězdných výšin na zem. No co, stane se. Každýmu se nemusí líbit to, co mně. Dám mu ještě jednu možnost a sedla k počítači. V porodních bolestech se rodilo nové dítko. Třeba se teď už bude líbit. Třeba se narodí krásné děťátko. Nemůžu přece zplodit zase nedochůdče topící se v omáčce. Muž si musel sednout a poslechnout si to. Moc se nesmál a už vůbec ne na místech, která jsem považovala za směšná. Sama jsem cítila, že to není ono. Pak mi řekl větu, za kterou ho miluju: „Mně nebude vadit, když si uděláš srandu ze mě.″

A tak jsem rodila potřetí. Donutila rodinu k poslechu. Překvapilo mě, že se smějí tam, kde jsem to očekávala. Se zaťatým zadkem jsem to zaslala zadavateli. Dvě hodiny se nic nedělo. „No to je jasný, nelíbí se mu, tak neví, jak mi to znovu říct. Nikdy ze mě nebude Carrie!″

Po necelých třech hodinách, uprostřed noci, přišla odpověď. Stručná.

"Moc prima."