Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Jak mi nevyšlo stát se součástí reklamy

Reklamní svět je svět krásných lidí, plný světel, úsměvů, radosti, štěstí a lásky. Obyčejnému člověku dodává spoustu naděje, že i jeho by něco takového mohlo potkat.

Už od pradávna nosím v hlavě jeden reklamní spot.

Nádherná rodinka si vyrazila do přírody na piknik. V dokonalém souladu si posedali na pestrobarevnou deku. Nikdo, ani jedno z dětí, se nedohadoval, že druhý má lepší místo a že tady to je z kopce a tady je hrbolek. Uprostřed deky se skvěl piknikový koš plný dobrot. Hlava rodiny nějakým naučeným hmatem sáhla do prostoru a vytáhla láhev sektu. Matka stejným hmatem vykouzlila skleničky, které se v odpoledním slunci leskly jako křišťál. Děti dostaly žlutou limonádu, všichni se na sebe usmáli a ťuknutím na zdraví si připili. Pak se pustili do hodování. Talíře i příbory byly z poslední kolekce znčkového nádobí. Jídlo si všichni pochvalovali, ale nikdo nemlaskal, nikomu nevypadávala sousta z úst ani nikoho nebolel zub. Na závěr hostiny matka s grácií vykouzlila z koše dezert a nalila z červené konvičky, která ladila s piknikovou dekou, květinami na louce, s mraky na obloze i s oblečením hlavních protagonistů, vroucí kávu. Z hrnků se linula vůně až ke mně domů.
Muž i žena se po celou dobu na sebe usmívali, až mezi nimi přeskakovala červená srdíčka. Děti nezlobily, způsobně jedli, po obědě si spokojeně na chvilku zdřímly a pak začaly hrát pexeso. U této hry se vůbec nehádaly, nepodváděly a druhému přály vítězství. Nikdo nebrečel ani se nevztekal.

Tak tohle bych taky chtěla zažít, rozhodla jsem se pevně a začala přemýšlet, jak na to!

Upcét kuře, připravit brambory a zeleninový salát, to  byla pro mne brnkačka. Zchladit víno a uvařit do termosky kávu jsem zvládla na první dobrou, a nic už nepřekáželo tomu, aby se rodinka vydala na piknik.

Ještě piknikovou deku. Mám jich doma plno v rozličných barvách, ale protože jsem praktická (ach jo!), vezmu tu tmavě šedou, na které nebude vidět bordel. Teprve po usednutí jsme zjistili, že deka kouše jako štěnice. "Auuu, mami, ta deka kouše," otravovaly děti hned, jakmile se na deku usadily. To ještě netušily, že kousání deky bude to nejmenší.

Nemám originální piknikový koš, tak jsem použila obyčejný proutěný košík, se kterým chodím na nákup. Talíře, skleničky ani hrnky se do něj nevešly, okolnostmi jsem tedy byla donucena použít kelímky a papírové tácky. Na příbory jsem zapomněla úplně... no co, občas člověk musí ze svých nároků slevit. Budeme jíst rukama, řekla jsem si, ostatně děti to tak mají nejraději. A hned jsem se nafoukla jako pouťový balónek, jaká jsem dobrá máma.

Pak už piknik nabral na obrátkách.

Kromě kousavé deky jsme odháněli komáry a vosy. Jedna dokonce štípla benjamínka do ruky a on pak několik dalších hodin řval, když mu došly síly, tak jen naříkal. Jistě chápete, že pro matku je taková situace hodně psychicky náročná.

Při odhánění hmyzu uteklo maso z tácku otci a sežral mu ho pes, který má, co se týče masa na zemi, rychlejší reakce. Musela jsem se podělit o svůj kousek, což mně dost štvalo. O jídlo se dělím nerada! Zeleninový salát  dokázal tácky úplně rozmočit, takže ho následně všichni odmítli konzumovat.

Víno zteplalo a káva vystydla. Přesto jsme to s mužem do sebe natlačili a vůbec jsme se těmito detaily nezabývali. Co je to proti nekonečnosti vesmíru.

Děti odmítly po obědě odpočívat, u pexesa se servaly do krve, protože obě se vrhly na modrou lodičku najednou. Přitom kňouraly, že je kouše deka, komáři a hovado, a otravovaly tím rodičům odpoledne.  Ten, který prohrál, fňukat nepřestal, v nestřeženém okamžiku vítězi ukradl botu a hodil ji do křoví. Několik dalších dlouhých chvil jsme ji hledali, což se zdálo být nereálné. Našli jsme několik psích exkrementů a toaletní papír... možná ty exkrementy v křoví nebyly psí!

Červená srdíčka lásky mezi mnou a mužem nelétala, měli jsme oba plné ruce práce, abychom zvládli děti a nepohádali se o rozličné výchovné metody.

Jedno dítě šlo domů bosé a celou cestu naříkalo, že ho pálí nožičky. Další dítě brečelo, že ho pálí štípnutí od vosy. Mně se chtělo plakat, že reálná realita je úplně jiná než ta virtuální. Naštěstí zteplalé víno má pořádný říz a tak jsme si my dospělí dopřáli lehkou opičku, čímž se realita přestala jevit tak reálně.

A jaká z toho plynou ponaučení?

Nevěř reklamě, nezobrazuje realitu.
Žij svůj život a neopič se po někom jiném.
Věz, že děti-sourozenci vždycky najdou důvod, proč si navzájem ubližovat, a tím své rodiče dokonale otrávit.

A hlavně!
Pro zachování duševní svěžesti vždy podávej oběd pěkně v klidu u stolu v jídelně.

Autor: Zuzka Součková | pondělí 20.8.2018 20:19 | karma článku: 27,61 | přečteno: 1059x
  • Další články autora

Zuzka Součková

Historka vskutku fekální

Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!

30.12.2021 v 18:27 | Karma: 28,76 | Přečteno: 1152x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Je svět v pořádku?

Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.

3.5.2020 v 19:05 | Karma: 24,72 | Přečteno: 978x | Diskuse| Společnost

Zuzka Součková

V ortopedické čekárně

Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.

27.4.2019 v 19:48 | Karma: 36,39 | Přečteno: 3520x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Jsem nemohoucí, ale bojuju

Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.

17.4.2019 v 12:48 | Karma: 28,93 | Přečteno: 1396x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Vytrácí se slušnost?

Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.

25.3.2019 v 18:09 | Karma: 42,19 | Přečteno: 3376x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou

18. května 2024  16:55,  aktualizováno  18:28

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy

18. května 2024  17:48

Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...

Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera

18. května 2024  17:07

Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...

  • Počet článků 281
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3262x
„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knih fejetonů ze života:

Běh života s úsměvem

Diagnóza žena

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší.