Jak jsem navštívila královnu
...královnu měřící 1 602 m. Ano, někde jsem četla, že měří 1 603 i 1 604 m. Tomu rozumím. Také si přidávám co se týká výšky a ubírám, pokud mluvím o váze. Královnu našich hor, Sněžku.
Docela v klidu jsem žila i bez výstupu na Sněžku. Jenže! Najednou se kolem mě začaly objevovat obrázky Sněžky zalité sluncem, na facebooku na mě denně vyskakovaly komentáře, jak tam někdo byl, co zažil, a že to bylo úžasný. Dosti mě to rozhodilo - co když o něco přicházím?
Svého parťáka jsem nemusela dlouho lámat, byl nadšený mojí skromností, když mi to prý stačí, tak mě klidně vyveze do Krkonoš. To ještě ovšem nevěděl, že nepůjde o obyčejný výstup. Možná to tušil, docela mě už za ty roky společného soužití zná, ale nehnul brvou a vyčkával, co ze mě zase vyleze. Ano, nebyla bych to já, kdybych na Sněžku chtěla jít ve dne, nebo, nedej Bože, jela lanovkou. Chci vždycky bonus navíc! Když jsem mu řekla, že půjdeme na východ slunce, zachoval svůj klid Angličana a dělal jako by nic.
Po pečlivém zkoumání serverů předpovídajících počasí, kdy jeden říká, že na Sněžce bude v pět hodin ráno slunce, další že zataženo, jiný dokonce straší deštěm, usoudíme, že není nač čekat, a že ráno vyrazíme. V čem se předpovědi shodnou je to, že slunce vyjde v 5:05 hodin.
Nastavuji telefon na dvě deset. Jsem ranní ptáče, v hlavě mám budíka a tak vím, že pro mě nebude problém vstávat. Mám jiné potíže. Na rozdíl od mého drahého, který kdekoli ulehne, v ten okamžik chrní, nemůžu v devět večer usnout. Venku světlo, batolata si ještě hrají na písku, můj muž spí jako novorozenec, jen já se převaluju ve snaze zamhouřit oko do půl dvanácté. To naposledy věnuju pohled telefonu, zkontroluju po šestnácté, je-li správně nastavené buzení. Pak jsem se asi odebrala do říše snů.
1:56 - otevírám zase oči a kontroluji budík, je nastavený na 2:10. Vstanu, uvařím nám kafe, dojdu si na WC, provedu hygienu a namaluju obličej (což považuji za nejdůležitější úkon toho rána, vždyť vyrazit na audienci u královny, to není jen tak - světe div se, že jsem si v polospánku nevypíchla oko). Po čtvrt na tři budím toho, který spí od půl devátý.
Moc a moc se těším nahoru. Do batohu jsem přidala kromě péřovky i malou lahvinku sektu a snídani. Vidím to v barvách - vyjdeme nahoru, právě se bude rozednívat, usmějeme se na sebe, krásní jako manželé v reklamě, bouchneme šampaňské, políbíme se, pak se chytneme za ruce a společně budeme pozorovat to nádherné divadlo, ty výhledy jak z pohlednic. Až slunce vyjde nad obzor, my mu za překrásné představení zatleskáme, zamáčkneme slzu dojetí a budeme přemýšlet o tom, jak je život krásný! Romantika jak od Rosamunde Pilcher.
Nějak si předem neuvědomím, že převýšení 1 000 metrů na sedmi kilometrech je pořádná túra do kopce. Jsem ráda, že jdeme potmě, aspoň nevidím kopec nad sebou a Obří důl pod sebou. Mé plíce i nohy ho sice cítí, ale hlava to neví, a nemá čas mi nadávat, že jsem pitomá!
Začínám mít o své představy trochu strach. Královna už pod vrcholem nadýmá své plíce a snaží se nás sfouknout zpátky dolů, ale ještě pořád máme naději, že se situace zlepší, že se její ledový dech unaví.
Nahoru vylezeme propoceni do poslední nitky. Kape mi z vlasů, z podpaží, po zádech tečou proudy potu.
Zdá se, že Sněžka je dáma vrtošivá. Trpí snad zrovna dnes PMS? Nebo se špatně vyspala? Či je vina na naší straně? Jsem zmatená, nevím, co jsme udělali špatně. V duchu jí rozumím, také mívám "své dny" ačkoli nejsem žádná královna. A královna je přece královna! Trvá na svém. Stydlivě se zahalila do závoje z neproniknutelné mlhy, neukáže nám ani palec u nohy a funí tak, aby se nás co nejrychleji zbavila. V plné palbě nám dává ochutnat stinnou stránku sama sebe.
Navlékáme na sebe teplé oblečení, balím se do termofólie, klepu se jak drahý pes a vyhlížím ta panorámata, slunce a romantiku. Nepřichází nic. Jen zima zalézá až do morku kostí a taky za nehty.
Uznáváme vrtoch královny a raději rychle valíme dolů. Tedy tak rychle, kterak nám naše stárnoucí kolena dovolí.
Na první lavičce s výhledem na Sněžku se sice pořád klepající zimou rozhodujeme rozbít tábor. Tedy hlavně bouchnout to šampíčko.
I když jsem neviděli nic, stálo to za to. Sekt jsem ještě nikdy v půl šesté ráno s výhledem na hory nepila.
Sněžko, my dvě jsme spolu ještě neskončily, já se vrátím!
Zuzka Součková
Historka vskutku fekální
Když člověk trpí syndromem dráždivého tračníku, stává se z obyčejné vycházky drama, ve kterém jde nejen o zachování důstojnosti, ale i o čistotu prádla. Ačkoli se to po slovensky nazývá hnačka, zrychlení kroku nic neřeší!
Zuzka Součková
Je svět v pořádku?
Brzké jarní ráno, venku je ještě tma. Zavrtím se na posteli, probudí mě nějaký zvuk. Nastražím uši. Aha. To první ptáci zpěváci nastupují na scénu. Zatím zřejmě jen ladí tóny jako muzikanti před koncertem.
Zuzka Součková
V ortopedické čekárně
Pravou berli postavím do rohu, vezmu za kliku, otevřu dveře. Nezapomenu zastrčit berli zpátky do podpaží a ladným skokokrokem se vsunu dovnitř. Čekárna je plná, ale jedna židle zasunutá v koutě na mě čeká. Ztěžka na ni dopadnu.
Zuzka Součková
Jsem nemohoucí, ale bojuju
Klaním se před všemi, kteří mají jakýkoli handicap. Ať už někomu neslouží ruce, nohy, oči, uši, či nějaký tělesný orgán, vždycky je to problém. Mně momentálně podala výpověď ze služby pravá noha.
Zuzka Součková
Vytrácí se slušnost?
Scházím školní schodiště, proti mně se žene dětské stádo. Nedržet se zábradlí, ti malí predátoři by mě smetli. Někteří pozdraví.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Pronájem bytu 1+1, 47 m2, Kladno, ul. Amálská, 3. NP, cihla,
Amálská, Kladno
10 999 Kč/měsíc
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.