Jablko sváru

Mám ráda jablka. Miluji zakousnutí do jablka a zvuk, který se ozve. Takovéto "křpchrrrusssst". Labužnicky nasávám šťávu, která mi vyteče do úst. Miluji svého muže. Dokáže mě vytočit, když se v nejnevhodnější okamžik zakousne do jablka a ozve se "křpchrrrussst".

Hugo van der Goes - Prvotní hřích

To si tak ležím u televize, sleduji romantický film. Rozplétá se zápletka a už to vypadá, že každou chvíli si hlavní hrdinka splní svůj životní sen a obejme se se svým vyvoleným, kterého miluje od prvního setkání. Jedno oko nezůstane suché. Už, už, ale náhle se na scéně objeví její sokyně. „Co ta mrcha tady chce?” rozčiluji se a nervozita mě zvedá z pohodlného lehu do sedu.

Vtom přijde do pokoje můj drahý. V ruce drží jablko. Sedá na gauč. Gestikuluji na něj, ať nic neříká, že sleduji film a jsem už lehce na prášky z jeho vývoje.

„Křpchrrrusssst,” ozve se z gauče přesně v okamžiku, kdy hlavní hrdinka padá do náruče svému vyvolenému. On jí říká: „Víš, já ... křpchrrrusssst, křpchrrrussst, křpchrrrussst, křpchrrrussst, chrusst, mlask!” Film vrcholí a já slyším jen prapodivné zvuky. Závěrečný dialog mi zůstává utajen. Přestože dávám hlasitost na plný koule, nerozumím, co říkají. Muž jablko na pět kousnutí, s prominutím, sežere. Konec. Ticho. Hudba, která podbarvuje závěrečné titulky, řve naplno. Ztišuji televizi a odcházím. Drahý skáče po ovládání a s úlevou přepíná na sportovní kanál.

Jablko bylo, je a bude oním jablkem sváru i v naší rodině.

P.S.: Had připraven na svou největší úlohu: „Evo, vezmi si jablko, poznáš rozdíl mezi dobrým a zlým.”
Eva: „Nevezmu!”
Had: „Vezmi si jablko budeš jako Bůh”
Eva: „Ne!”
Had se zamyslí a říká si: „Vždyť je to jen ženská.” A povídá jí: „Vezmi si jablíčko, nejsou v něm žádné kalorie.”
Chramst...