Cože, restaurace Šedlbauer je kvůli EET od prvního zavřená?

„Až pojedete z hor, stavte se v Čachrově,“ řekl nám před lety kamarád. „Má tam hospodu takovej chlapík, dělá domácí jídlo, velký porce, je to řízek. Dostaneš knedlíků, že ti vypadnou z talíře,“ vyvalil oči, až jsem se lekla.

Únor, sobota, tři hodiny odpoledne, dvacet pět běžkařských kilometrů v nohách. Žaludek kvílí hlady. Parkujeme v Čachrově před hospodou Šedlbauer. Dům nic moc, vnitřní prostředí špičkovou restauraci nepřipomíná. Staročeské židle i výzdoba .

Přichází zavalitý pán, usmívá se a podává nám jídelní lístek. Hladoví jak vlci, jsme rozhodnuti dát si svíčkovou. Říkal přece Petr, že tu tady umí excelentní. U vedlejšího stolu ji otec rodiny taky má. „Panebože, ten chlap je nenažranej, proč má na talíři snad celou šišku knedlíků?“ říkám si v duchu a sleduju, jak to do něj padá.  

„Ták svíčkovou, kolik knedlíků?“
Dovolím si špitnout: „Tři.“
„Tři? To je porce pro kojence, vy si zasloužíte víc,“ bez mrknutí oka přijímá objednávku a odchází do kuchyně.

Po chvilce čekání se vrací. Nese ohromný talíř. Domácí knedlíky se na něm tísní jak lidi v tramvaji v ranní špičce a topí se v moři svíčkové. Kolik jich je? V tom šoku ani nejsem schopná počítat. Šest, sedm, osm? Nemůžu se od talíře odtrhnout. Ten den padne můj osobní rekord v jedení knedlíků.

„No vidíte, jak jste to zvládla. Za odměnu...,“ udělá pár kroků k výčepu, hrábne pod pípu, vyndá čokoládové penízky a vysází je na stůl. Dcera se na ně vrhne, jako by právě do sebe nenaházela svou třídenní porci jídla.

Příště jsem si dala řízek. Byly dva a málem mi vypadly z talíře. Brambory omaštěné snad polovinou kostky másla - výborné. Asi by mi stačily jen ty.

V téhle hospodě jsme se pokaždé cestou ze Šumavy zastavili. V zimních měsících to bylo skoro každý víkend. Rádi jsme tady nechali své peníze. Ceny byly takové normální, stejné jako jinde. Ale oproti „jinde“ jsme vždy dostali nadstandartní porci i službu.

Dnes jsem si tady přečetla, že pan Ježek zavřel.

Nad vchodem visí černý flór a na dveřích je parte, které uvádí, že podnik končí kvůli aroganci státní moci. „Vadí mi rozeštvávání národa a kampaň proti živnostníkům. Jejich dehonestace je strašná, to je pro mě problém, proto končím,“ uvedl Ježek, který podnikat nebude, pokud se EET nezruší. (zdroj iDNES.cz)

Ano, i o takové ke spotřebitelům poctivé hospodské jsme my, zákazníci přišli. Mrzí mě to, až Šumava zapadá, nevím, kde si dám cestou domů oběd. Zřejmě nezbyde nic jiného, než si namazat jeden chleba navíc. Žádnou další takhle vyhlášenou hospodu na cestě neznám.