Rány, které se nikdy nezacelí...

... jsou dny, kdy stojí za to žít, protože je všechno v pořádku, a navíc je i legrace. Jsou ovšem i dny, kdy je všechno nakřivo, v pořádku není nic, 

a takové dny se prostě musí přežít. Život je namíchanej koktejl.V pátek jsem něco vařila, Finn koukal, jestli to vařím dobře, poslouchali jsme muziku a všechno byl cajk. V mobilu mi přistála esemeska a rázem se z celkem hezkýho dne stal den blbec.

Monty je po smrti, máš tady popel z Bessy, teď je na řadě Sissi.

Tuhle hroznou zprávu mi poslal ex …

Udělalo se mi špatně. Tekly mi slzy a všechno se zase vrátilo. Jak jsem v září 2019 utekla jen s kabelkou z domu, který byl pro mě vězením, z domu, kde jsem žila s alkoholikem.

Nechala jsem za sebou nejen všechny strašné nadávky, trápení a ponižování, ale taky tři kočky a fenku. Mindu, Montyho, Sissinku a Besinku…

Nesměla jsem si dovolit na ně myslet, a když jsem to po čtrnácti dnech nevydržela, probrala jsem se na zemi.

Při sepisování porozvodové dohody trval ex na tom, že v dohodě musí být i to, že se vzdávám nároku na zvířata.

Když jsme byli u notářky dohodu podepsat, dozvěděla jsem se, že Minda je už nějaký čas po smrti. To sdělení načasoval ex fakt příhodně, věděl, co mě zasáhne v momentu, kdy bych měla být soustředěná na právní úkony.

… teď jsou po smrti i Monty a Besinka. A Sissinka je na řadě. Asi je ex sprovodil ze světa, jinak si větu…teď je na řadě Sissi nedovedu vysvětlit.

Na SMS jsem nereagovala. V noci mi přistála další zpráva poněkud hrubšího kalibru, která mi připomněla, jak se mnou ex často mluvil.

Ty jsi ale Loubalová svině, ale ty to dobře víš

Loubalová jsem se jmenovala za svobodna. Tohle sdělení mi nijak neublížilo, jen mě přesvědčilo, že ex je pod vlivem. Zablokovala jsem ho a měla jsem to udělat dávno…

Mám domov, mám kocourka Finna, mám děti a vnoučata a mám kamarády.  Mají mě rádi a já mám ráda je.

Celým životem mě provázejí kočky, a stejně jako ony, taky dvě fenky zanechaly hlubokou stopu v mém srdci. Když jsem musela volit mezi svobodným životem a životem s tyranem, zvolila jsem svobodu. Jen mi to trvalo dlouho, než jsem se sebrala a utíkala. Za sebou jsem nechala čtyři milované čtyřnohé bytosti, ale jinou volbu jsem neměla... kdybych zůstala, možná by ještě žily, ale já bych živořila...

Sisinka a Monty...

Minda...

Besinka...

Finn. Moje malá kočičí láska, která je jenom moje a které se nemusím vzdát...

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Zuzana Zajícová | čtvrtek 12.8.2021 10:06 | karma článku: 31,57 | přečteno: 1331x