Co nevíte o České televizi aneb Tajnosti rekvizitárny (7)
Grafika se rozvíjela rychlým tempem. Každou chvíli jsme se museli učit nové programy, každou chvíli se měnila grafická tvář zpravodajství. Pracovní tempo bylo vysoké a nároky na bezchybnou práci taky. První roky jsme všichni dělali všechno, jak denní grafiku, tak výtvarné návrhy, znělky, nové pořady. Pak se ovšem vybudoval nový program – ČT24 a práce narostla mnohonásobně. Grafické centrum čekala reorganizace. Rozdělila se na dvě oddělení – na denní grafiku a na kreativce.
Stala jsem se denním grafikem, i když mi byla nabídnuta pozice kreativce. Přece jenom jsem už byla unavená požadavky typu: „No....něco tomu chybí, ale nevím co...trochu si s tím ještě pohraj....nemá to správnej drajf...ta pleťovka není dost pleťová...ještě to trochu pošoupni, ale nevím kam...je to málo dramatický...je to moc dramatický... vymysli ještě pár variant...chtělo by to něco jinýho, ale nevím co...tohle by snad šlo, ale ještě se nad tím zamysli...“
Měli jsme třeba za úkol vytvořit veškerou grafiku pro mistrovství světa ve fotbale. To znamenalo lišty, tabulky, mapy, upravit loga mužstev, vlajky států, podkresy a tak. No, a když to bylo hotové, přišla naše šéfka přes design a pronášela výše zmíněné připomínky. Já měla celkem kliku, že mě až tak moc nebuzerovala, ale stejně mi to vadilo.
Denní grafika byla tak trochu styl „kolbenka“. Pracovali jsme s už danými podklady, daným typem písma, vybranými barvami. Měli jsme vzory, které bylo nutno dodržovat. Všechny ty telefonáty, mapy, grafy, tabulky... i my denní grafici jsme se museli dělit. Dva seděli přímo ve velínu a dva pak v původní místnosti. Poctivě jsme se střídali, protože sedět ve velínu nebyla žádná výhra. Měli jsme sice na rozdíl od ostatních redaktorů aspoň malou zástěnu, ale stejně jsme byli přímo v centru zpravodajství. Často jsem se tak setkávala tváří v tvář politikům a všem, kteří byli pozvaní do vysílání. Náš grafický kout byl přímo u vchodu do velína. Bylo zajímavé sledovat, jak se kdo z příchozích chová. Například takové zdravení. Můžu odpřisáhnout, že David Rath a Miloš Zeman nikdy nepozdravili, zato Karel Schwarzenberg vždycky.
Jednou jsem šla po lávce spojující velín s vrátnicí.
„Uhněte,“ zavelel mi do ucha za mnou dusající hromotluk a odstrčil mě prudce stranou, až jsem naletěla na zábradlí. Čistil cestu Zemanovi, tehdejšímu předsedovi vlády...
Občas se ochranka uchýlila do našeho grafického koutu, kde na monitoru sledovala svěřené ovečky, potící se zrovna před kamerami ve velínu. Trochu mě to rozptylovalo při práci, protože ne všichni ti hoši byli voňaví...
Práce bylo tolik, že se naše řady posílily o externí grafiky. Pár let to fungovalo bezvadně.
Když jsem měla ranní, znamenalo to být na pracovišti před pátou hodinou. Zasedla jsem k počítači a makala jako brabeneček, dokud nepřišla na půl osmou kolegyně nebo kolega a o práci se se mnou začali dělit. Jednou ráno jsem se od počítače zvedla až v půl deváté. Nešlo to jinak, musela jsem na záchod. No a před záchodem jsem narazila na naši šéfovou. A ta mi jen tak konverzačně oznámila, že mám padáka. Byl leden, já stála u záchodu a nevěřila jsem vlastním uším. Padáka! Já a ještě tři další. Práce jako na kostele, externisty jsem zaučila, no tak co se mnou. Od prvního dubna se naše čtyři místa ruší v rámci reorganizace.
Tak skončila moje sedmnáctiletá kariéra ve zpravodajství.
Zuzana Zajícová
Zas tu máme plesovou sezónu

A mně se letos, stejně jako léta minulá, vyhne. Žíly mi to netrhá, doby plesové mám už dávno za sebou.
Zuzana Zajícová
pééé ef 2025

Moji milí zde na blogu, přeji vám všem zdraví a štěstí a lásku a vůbec, dobrý rok 2025 pro všechny slušné lidi.
Zuzana Zajícová
Jak jsem se ocitla na klinice laserové a estetické medicíny

Nikdy bych si nepomyslela, že i já navštívím tak sofistikované místo, určené pro ty, kteří mají touhu být krásní a mají nacpanou peněženku.
Zuzana Zajícová
Jak jsem naletěla šmejdům

Mně se to nestane, jsem přece chytrá a obezřetná, říkala jsem si... jak může být někdo tak naivní a věřit evidentním podvodníkům... říkala jsem si...
Zuzana Zajícová
Kterak se blogeři a svatý Václav v Telči sešli

Když jsme v létě plánovali podzimní blogerský sraz v Telči, koho by napadlo, že se tu srazíme my blogeři, co spolu kamarádíme, se svatým Václavem!
Další články autora |
„Dálnicí nás úplně odřízli.“ V obcích kolem nově otevřené D4 krachují podniky
Premium V prosinci nově otevřený úsek dálnice D4 odklonil tranzit přes obce, místní teď trápí úpadek jejich...
Lékař si nevypnul kameru. Uspokojování od sestry „viděla“ i hlava republiky
Nechtěnými svědky intimních chvilek uznávaného lékaře a zdravotní sestry se v ruském Dagestánu...
Tři mladí zemřeli při srážce aut u Opavy, jeden z nich předjížděl dvoustovkou
Srážka tří vozidel na severním obchvatu Opavy si ve středu večer vyžádala tři lidské životy....
Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor
Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....
Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil
Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...
Bez USA to půjde těžko. Zelenskyj vyjádřil obavy ze zastavení americké pomoci
Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených...
OBRAZEM: Česká spořitelna prodává centrálu. Podívejte se, co je k mání
Česká spořitelna nabízí v Praze k prodeji své budovy v okolí metra Budějovická. Nového majitele tak...
„My Němci nepřiznáme, že nevíme, kudy kam.“ Bavorsko ovládají zmatek a strach
Premium Od naší spolupracovnice v Bavorsku Jako by se vlastně zas tak moc nedělo. Až na to, že je pár dní před německými předčasnými...
Tradiční řemeslo se dědí po generace. Nejmladší z rodiny mu dal moderní směr
Své první kalhoty ušil v dědečkově dílně, bylo mu tehdy osm. Patnáct let pracoval jako návrhář pro...

PRODEJ BYTU 2+KK, KARLA IV., ČESKÉ BUDĚJOVICE
Karla IV., České Budějovice - České Budějovice 1
4 995 000 Kč
- Počet článků 447
- Celková karma 26,86
- Průměrná čtenost 1245x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz